Blogger Template by Blogcrowds.

Vnitřní geologické děje


 1) VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
-      Hlavní znaky: teplo, pohyb hmot
-      Projevy: pohyb litosférických desek, vznik pohoří, zdvih a pokles pevniny, další poruchy zemské kůry (vrásnění, zlomy)
-      Vznikají horniny vyvřelé a přeměněné
-      Většina probíhá v dlouhých časových obdobích, výjimkou jsou krátkodobé procesy: sopečná činnost, zemětřesení
a)      PEVNINOTVORNÉ POHYBY ZEMSKÉ KŮRY
-      Projevují se zvedáním nebo klesáním zemské kůry (zemská kůra vykonává pozvolné kolébavé svislé pohyby)
·         Př. Skandinávie: stoupá (o 4mm/rok)
-      Čtvrtohory: Skandinávie pokryta mocným ledovcem – tání ledovců – zmenšení váhy-> Skandinávie stoupá-> moře ustupuje
-      Nizozemí: klesá (30cm/100let)
-      Zatěžování nánosy (usazení)-> klesá
b)     POHYBY LITOSFERICKÝCH DESEK
-      Litosféra rozlámána na desky: Euroasijská, Pacifická, Americká, Africká, Indoaustralská, Antarktická
c)      VZNIK A ZÁNIK ZEMSKÉ KŮRY

ZEMSKÁ KŮRA
-      Pevninská
·         Tvoří kontinenty
·         Starší a mocnější
·         Nejstarší části kontinentů se nazývají jádra nebo štíty, z velmi starých horniny (3,5miliardy let)
-      Oceánská
·         Tenčí
·         Je mladší

VZNIK ZEMSKÉ KŮRY
-      Středooceánské hřbety – na nich se nejvíce projevuje vnitřní energie země-> litosféra zde praskne a vytvoří se zlom (trhlina; nejčastěji v nejvyšším místě)-> vytéká čedičové magma-> chladne a tuhne-> z utuhlého magmatu vzniká nová oceánská zemská kůra-> oceán se rozpíná a kontinenty se od sebe vzdalují
-      Stáří oceánská zemské kůry vzrůstá od středooceánských hřbetů (nejmladší) směrem k pevninám (nejstarší)
-      Zánik zemské kůry – při podsouvání litosférických desek; v oblastech oceánských příkopů (subdukce) – 2 možnosti
·         a) podsunutí 1 litosferické desky pod druhou – dochází k roztavení zemské kůry-> vzniká magma-> magma stoupá vzhůru a proniká litosférou-> vytváří se řetěz vulkanických ostrovů (ostrovní oblouk; př. Japonsko, Filipíny)
·         b) oceánská deska se zasouvá pod desku pevninskou-> na okrajích kontinentu vzniká pásemné pohoří (Andy, Amerika)
·         c) střet dvou pevninských desek-> dochází k vrásnění->tzv. pásemná pohoří (vysoká protáhla horstva)-> zemská kůra nezaniká, pouze se deformuje; př. Himálaje – indoaustralská + euroasijskou; Pyreneje, Karpaty, Alpy – euroasijská + africká
-      Na mapách se zemětřesné, vulkanické a horotvorné oblasti nápadně projevují na zemském povrchu jako dlouhá téměř souvislá, činná pásma -> okraje litosférických desek
-      Zde se nejvíce projevuje vnitřní energie země.
-      Pevninské desky tvořily v geologické minulosti jednu velkou prapevninu. (Pangea)- během druhohor (před 200mil. lety) se postupně rozdělila na jednotlivé světadíly a tento rozpad a pohyb pevnin pokračuje i v dnešní době (rychlost je několik cm/rok – 6cm/rok)
Hlavní důkazy v pohybu litosférických desek
-      1) tvar pobřeží (Jižní Amerika + Afrika)
-      2) obdobná geologická stavba protilehlých pobřeží (složení hornin, pokračující geologická tělesa)
-      3) nálezy zkamenělin stejných rostlin a živočichů (na pevninách, nyní od sebe vzdálených)
d)     SOPEČNÁ ČINNOST
-      Sopky neboli vulkány jsou z nejvýznamnějších projevů Země
-      Víc jak 700 činných sopek (posledních 2000let)
GEOLOGICKY NEJMLADŠÍ OBLASTI:
-      Jižní Evropa
-      Západní pobřeží Ameriky
-      Nový Zéland
-      Sopečná činnost souvisí se vznikem a pohybem magmatu
-      Magma vzniká a shromažďuje se v magmatickém krbu-> nejčastěji jsou ve spodní části litosféry-> magma se pohybuje směrem k povrchu
-      Pohyb magmatu je způsoben tlakem v zemské kůře, roztavená hmota má menší hustotu než okolní horniny
·         Magma se nedostane na povrch (hlubinný magmatismus)
o   Utuhne pod povrchem
o   Masivy
·         Magma se dostane na povrch (povrchový magmatismus-sopečná činnost)
o   Magma se mění v lávu
-      Z magmatického krbu vystupuje magma jícnem (komínem, sopouchem) a na povrchu je zakončena sopka kráterem
·         Výlevy lávy jsou doprovázeny také vyvržením sypkých sopečných vyvrženin – sopečný popel, prach a sopečné pumy (utuhlé kusy lávy)-> mohou tvořit mocné vrstvy tufu
-      Smíšená sopka je stratovulkán, kdy se střídají výlevné lávy a sopečné pumy s popelem (př. Vesuv)
NÁSLEDKY SOPEČNÝCH ČINNOSTÍ
-      Sopečná činnost tvoří sopečná pohoří (př. Doupovské hory, České středohoří)
-      Jednotlivé sopky mívají obvykle tvar kuželů nebo kup
ČINNÉ SOPKY
-      Vesuv (Itálie), Etna (Sicílie), Stromboli, Island
-      Sopky u nás
-      Vyhaslá – Komorní hůrka u Chebu, Venušina sopka u Bruntálu – čtvrtohory
-      Říp, Milešovka, Doupovské hory – třetihory
-      VYUŽITÍ SOPEČNÉ ČINNOSTI ČLOVĚKEM
-      Tepelná energie, půdy, které vznikají na sopečných horninách, jsou nejúrodnější
 
JEVY DOPROVÁZEJÍCÍ SOPEČNOU ČINNOST
  1. Výrony horkých plynů a par
·         Fumaroly – sirovodík, CO2, SO2, vodní páry
·         Ze sopečných roztoků se na sopkách vylučuje žlutý roztok síra
  1. Chladné výrony CO2
·         Mofety – u nás vzácně, NPR
  1. Vývěry horkých minerálních vod
·         V okolí činných i vyhaslých sopek, nebo v okolí hlubokých zlomů -> vřídla
·         Vřídla – voda se ve větších hloubkách ohřívá a obohacuje o minerální látky
·         Kromě vřídel sem patří taky gejzíry- vřídla kdy horká voda tryská v pravidelných časových intervalech
e)      ZEMĚTŘESENÍ
-      Výrazný projev vnitřní energie Země
-      Patří ke krátkodobým projevům a účinky bývají katastrofické
-      Kde nejvíce? Rozhraní litosférických desek a pásemná pohoří
-      Dělíme podle vzniku:
  1. TEKTONICKÁ
·         Nejčastěji dochází k vyrovnávání napětí vyvolané pohybem litosférických desek
·         Jsou nejrozšířenější a nejničivější
  1. SOPEČNÁ
·         Doprovázené erupcí
  1. ŘÍTIVÁ
·         Důlní
·         Jeskyní – propadáním stropů
  • HYPOCENTRUM – ohnisko zemětřesení
·         Místo kde vzniká zemětřesení
·         30-60km
·         Odtud se šíří seizmické (zemětřesné) vlny, všemi směry
  • EPICENTRUM – povrchové ohnisko zemětřesení
·         Místo na povrchu země přímo nad hypocentrem
·         Zde jsou otřesy nejsilnější
  • SEIZMOGRAFY - speciální grafy, které zaznamenávají zemětřesení
  • MĚŘENÍ INTENZITY ZEMĚTŘESENÍ
·         Richterova
·         0-9
·         Nad 7 stupňů jsou zemětřesení vzácné
·         Projevy: vznik terénních vln, prasklin v půdě…
·         Druhotné projevy: Sesuny půdy, lavin, řícení skal, příbojové vlny (Tsunami)
·         Př. Čína 1975 – 836 000 mrtvých
·         ČR – leží mimo hlavní zemětřesné oblasti, pouze malé otřesy v západních Čechách (okolí Chebu)
PORUCHY ZEMSKÉ KŮRY
-      VĚTŠINA USAZENÝCH A VYVŘELÝCH HORNIN SE PŮVODNĚ ULOŽILA VODOROVNĚ
-      Většinou nezůstávají a během dlouhých geologických období dochází k deformaci (poruchám) zemské kůry
-      TEKTONINCKÁ GEOLOGIE
·         Se zabívá stavbou a poruchami zemské kůry
TEKTONICKÉ PORUCHY (DEFORMACE ZEMSKÉ KŮRY)
-      Příčiny:
·         1. Tlaková a tahové síly
o   Rozdělení podle směru působení síly
o   Na:
§  a) svislé (radiální)
§  b) vodorovné (tangenciální)
·         2. Vysoká teplota, která způsobuje, že horniny se stávají plastičtější
-      Rozdělení tektonických poruch na:
·         1. Vrásy (patří k plastickým deformacím) – struktury spojité
·         2. Zlomy (křehké deformace) – struktury nespojité
·         3. Složité (kombinace 1 a 2) => celá pohoří
VRÁSY
-      Zprohýbané vrstvy hornin, vzniklé dlouhodobým působením bočního tlaku (síly vodorovné – tangenciální)
-      Druhy vrásnění
·         Přímá
·         Šikmá
·         Ležatá
-      Vrásový přesmyk – vzniká přetržením středního ramene 
-      Příklady zvrásněných vrstev u nás
·         Barrandova skála v Praze
ZLOMY
-      Vznikají porušením souvislosti vrstev hornin
-      Dochází k pohybu horninových ker -> změna jejich polohy
·         1. POKLES
o   Působením tlakových sil ve svislém směru
·         2. PŘESMYK
o   Vzniká působením tlakových sil ve vodorovném směru
o   Dojde k zmenšení prostoru
SLOŽITÉ TEKTONICKÉ PORUCHY
-      PROLOM = PŘÍKOPOVÁ PROPADLINA
·         Soustava rovnoběžných zlomů v zemské kůře
·         Doje k poklesu schodovitému ke střední kře
·         Např. Boskovická brázda, Podkrušnohorský prolom
-      HRÁSŤ
·         Střední, kra nejvýše
·         Vznikají kerná pohoří
·         Ještěd, Kosíř
-       PŘÍKROVY
·         Patří mezi nejsložitější deformace -> vznikají z velkých vrásových a zlomových struktur
·         Jde o dalekosáhlá přesunutí vrstevních souborů (i několik kilometrů – přes sto) např. Alpy, Karpaty
·         Při přesouvání příkrovů byly vrstvy současně velmi složitě zvrásněny
f) HOROTVORNÁ ČINNOST
-      Soubor dějů v zemské kůře, který vede ke vzniku pohoří (vrásnění, zlomy…)
-      Bývá spojena s výstupem magmatu (= vytvářejí se vyvřelé horniny) a je také spojena s přeměněnými horninami
-      Vrásnění často předchází dlouhé období ukládání usazenin na dně oceánu (moří) a pak následným bočním tlakem (vyvolaný střetem 2 litosférických desek)-> dojde ke zvrásnění hornin do příkrovového pohoří (pásemná pohoří až 100km) např. Himaláje, Alpy, Kavkaz, Pamír – > Alpinsko-himálajským vrásněním – začalo koncem druhohor, vrcholilo v třetihorách a dodnes není ukončeno


0 Comments:

Post a Comment



Novější příspěvek Starší příspěvek Domovská stránka