Příspěvky
A/ Vegetativní orgány
· kořen, stonek, list
· zabezpečují životní funkce rostliny
B/ Generativní orgány
· květ, semeno, plod (nahosemenné rostliny nemají plody)
· zajišťují rozmnožování
o produkují gamety (pohlavní buňky)
o slouží k udržení druhu
Přeměny(metamorfózy, modifikace)orgánů
· vlivem vnějších podmínek se mohou orgány měnit
o orgán vykonává ještě i jinou funkci
§ -> změna vnitřní stavby i vnějšího tvaru
Rozdělení orgánů podle původu
1) Homologické orgány
· stejný původ, ale různý vzhled, stavba a funkce
· např. listy asimilační, korunní lístky, tyčinky, pestíky
2) Analogické orgány
· jiný původ, ale podobná funkce a vzhled
· např. listové a stonkové úponky
A/ VEGETATIVNÍ ORGÁNY
Kořen
Charakteristika:
· podzemní orgán
· nikdy nenese listy
· roste neomezeně (vrcholový meristém)
· heterotrofní (neobsahuje chlorofyl)
· nemá kutikulu ani průduchy
Funkce:
· upevňovací
· nasávací (nasává vody a minerální látky)
· zásobní
· kořen je založen již v zárodku semene
o při klíčení vyrůstá nejprve kořínek (radikula)
§ -> proniká do půdy
· -> kořen hlavní
o z něj vyrůstají postranní kořeny
o -> kořenový systém = soubor všech kořenů jedné rostliny
· 2 typy kořenového systému:
1) Kořen hlavní + kořeny postranní (allorhizie)
· dvouděložné rostliny a většina nahosemenných rostlin
2) Svazčitá kořenová soustava (homorhizie)
· hlavní kořen zaniká, je nahrazen svazkem kořenů náhradních (adventivních)
· druhotně netloustnou
· jednoděložné rostliny (kapraďorosty)
Vnitřní stavba kořene
1) Příčný průřez kořenem
a) rhizodermis(pokožka kořene)
· jednovrstevná
· bez kutikuly a bez průduchů
· kořenové vlásky
o vychlípením pokožkových buněk
§ -> kořenové vlášení
o funkce: zvětšují plochu pro nasávání
b) primární kůra
· mezi rhizodermis a středním válcem
· vícevrstevná
· parenchymatické buňky (živé)
· endodermis = nejvnitřnější vrstva primární kůry
o buňky mají ztloustlé buněčné stěny
c) střední válec
· parenchym
· cévní svazek:
o paprsčitý
o druhotným tloustnutím se mění na bočný
· pericykl
o vnější vrstva středního válce
o latentní meristém (skryté dělivé pletivo)
o funkce: zakládání postranních kořenů
· dřeň
o uprostřed středního válce
2)Podélný průřez kořenem
a) kořenová čepička
· vzrostný vrchol (iniciála)
o na růstovém vrcholu kořene (vzniká z vrcholového meristému)
· usnadňuje pronikání kořene půdou (vnitřní buňky čepičky slizovatí)
· růstové zóny kořene:
o zóna dělivá
o zóna prodlužovací
o zóna absorpční (diferencovaná)
§ buňky už jsou rozlišené podle funkcí
b) pokožka (rhizodermis)
c) primární kůra (parenchym)
d) střední válec
Metamorfózy kořene
· ztloustlé kořeny (mrkev, petržel…)
· kořenové hlízy (jiřiny, vstavače…)
· vzdušné kořeny (monstera, orchideje…)
o umožňují příjem vzdušné vlhkosti
· příčepivé kořeny (břečťan, psí víno)
o přichycovací funkce
· haustoria – přísavky (jmelí – poloparazit)
o sání roztoků z cévních svazků hostitele
Stonek
Charakteristika:
· obvykle nadzemní orgán
· nese listy, pupeny a reprodukční orgány
Funkce:
· mechanická
o nese listy, pupeny, květy
· vodivá
o spojení mezi kořeny a listy (asimilační a transpirační proud)
· zajišťuje v prostoru optimální polohu pro listy a květy
· asimilační
o hlavně u bylin (zelený stonek s chloroplasty)
· zásobní
o jen u některých rostlin
· stonky bývají článkované (růst není rovnoměrný)
o uzliny
§ místa, kde vyrůstají listy (u trav kolénka)
o články
§ úseky mezi uzlinami
· oddenek = podzemní stonek
· prýt = stonek s listy
· stonek je založen už v zárodku semene
Typy stonků
· podle tvaru a konzistence:
1) Stonek bylin
· dužnatý, nezdřevnatělý
· na zimu odumírá
a) lodyha
· olistěný bylinný stonek
b) stvol
· bezlistý stonek, zakončený květem nebo květenstvím
· listy v přízemní růžici
c) stéblo
· dutý stonek rozdělený uzlinami (kolénky) na články
2) Stonek dřevin
· zdřevnatělý
· druhotně tloustne
a) kmen
· nerozvětvená část stromu
· spojuje kořeny s korunou
b) keř
· stonky se větví hned od země
o celé dřevnaté
c) polokeře
· zdřevnatělé pouze spodní části stonků, horní části bylinné
· podle průřezu:
a) válcovitý
b) čtyřhranný
· hluchavka
c) trojhranný
d) rýhovaný
Stavba stonku
Vzrostný vrchol stonku
· tvořen meristematickými buňkami ve formě pupenu
· není chráněn čepičkou
· stonek roste po celý život ve vzrostném vrcholu a v oblasti článků (internodií)
1) Primární stavba:
· neztloustlý (zelený) stonek (u JDR po celý život)
Epidermis(pokožka)
· kryta kutikulou
· průduchy
· buňky těsně u sebe
Primární kůra
· ochranná a zásobní funkce
· několikavrstevná
o vnější buňky obsahují chloroplasty -> asimilační funkce
o vnitřní vrstva = endodermis, nebo škrobová pochva
§ obsahuje zásobní látky, často v oddencích
Střední válec
· pericykl:
o jednovrstevný
o zakládá náhradní kořeny
· cévní svazky:
o bočné
o u DDR uspořádány v kruhu
o u JDR roztroušené
· dřeň:
o parenchymatické buňky ve středu stonku
o někdy odumírají -> dutý stonek
o z ní vybíhají mezi cévní svazky dřeňové paprsky
2) Sekundární stavba stonku:
· stonek druhotně tloustne (u nahosemenných a DDR)
o činností sekundárních meristémů (kambium, felogen)
Větvení stonku
1) Vidličnaté
2) Postranní
a) hroznovité
· postranní stonky nepřerůstají stonek hlavní
b) vrcholičnaté
· postranní stonky přerůstají stonek hlavní
Pupeny
· základy budoucích rostlinných orgánů (stonků, květů, listů)
a) vrcholový pupen
· na vrcholu stonku
b) úžlabní pupeny
· v úžlabí listu
Metamorfózy stonku
Brachyblasty
· = zkrácené postranní stonky
· vyrůstají z nich např. jehlice (modřín), květy (jabloň)
Kolce
· stonkové trny
· ochranná funkce
· vznik přeměnou brachyblastů (např. trnka, hloh)
Stonkové hlízy
· vznikají ztloustnutím stonků
· zásobní funkce (např. kedluben)
Oddenek
· = podzemní stonek
· zásobní funkce,vegetativní rozmnožování (např. kosatec, pýr, přeslička)
Oddenková hlíza
· ztloustnuté části oddenku
· zásobní funkce, vegetativní rozmnožování (např. brambory)
Šlahouny
· výběžky – rozmnožovací funkce (zakořeňují)
· např. jahodník
Stonkové úponky
· vznikají přeměnou vedlejších stonků
· přichycovací funkce
· např. vinná réva
List
· postranní orgán cévnatých rostlin
· obvykle zelený, má omezený růst
· zakládá se v podobě pupenu, který vzniká z meristému vzrostného vrcholu stonku
· má omezené trvání (po skončení vegetačního období opadávají)
o výjimkou jsou jehličnany
Funkce:
· fotosyntéza
· transpirace (odpařování vody)
· výměna plynů
Typy listů:
· během vývoje rostlin vznikají tři typy:
1) Děložní listy
2) Asimilační listy
3) Listeny
1) Děložní listy
· = zárodečné listy
· jednodušší
· tvarem se liší od pravých listů
· jsou založeny již v zárodku semene – vyživují ho
o -> zásobní funkce
· počet děloh je různý:
o jednoděložné rostliny (jedna děloha)
o dvouděložné rostliny (dvě dělohy)
o nahosemenné rostliny (2-18 děloh)
2) Asimilační listy
· typické listy – probíhá v nich fotosyntéza
· listová čepel a řapík
· pokud řapík chybí -> listy přisedlé (typické pro JDR)
· palisty = párové listové útvary
o bývají vytvořeny u báze řapíku
o palisty se mohou přeměnit v trny (trnovník akát)
3) Listeny
· redukované listové útvary v oblasti květu nebo květenství
· ochranná funkce
· zelené nebo výrazně zbarvené
· mohou tvořit soubory listenů
o -> zákrov
§ pod úborem hvězdnicovitých rostlin (např. pampeliška)
o -> obal
§ pod složeným okolíkem miříkovitých rostlin
Rozlišujeme listy:
1)Dvoulící
· rozdíl mezi vrchní a spodní stranou
2)Jednolící
· stejná vrchní a spodní strana
Čepel může být:
1) Souměrná
· většina rostlin
2) Nesouměrná
· jilm, begonie
Různolistost(heterofylie)
· na jedné rostlině se současně vyskytují listy různého tvaru (topol, břečťan)
Typy listů podle tvaru čepele
1) Jednoduché listy
2) Složené listy
1) Jednoduché listy
a) celistvé
· čepel celistvá, nečleněná (lípa)
b) dělené listy
· čepel členěná různě hlubokými zářezy (dub, javor)
2) Složené listy
· čepel je složená z lístků
a) zpeřené listy
· lichozpeřené
o list zakončený jedním lístkem (akát)
· sudozpeřené
o koncový list chybí (hrách – místo něj má úponku)
b) dlanitě složené listy
· lístky vyrůstají z vrcholu řapíku
· podle počtu lístků rozlišujeme např.:
o trojčetný
o pětičetný
o sedmičetný
Postavení listů na stonku
1) Střídavé listy
· z každé uzliny vyrůstá jeden list
· listy jsou uspořádány ve spirále (př. bříza)
2) Vstřícné listy
· z každé uzliny stojí proti sobě dva listy
· křižmostojné – listy nad sebou pootočeny vzájemně o 90° (hluchavka)
3) Přeslenité listy
· z každé listy vyrůstají nejméně tři listy (vraní oko čtyřlisté)
Vnitřní stavba listu
Epidermis
· na svrchní i spodní straně listu
· kryta kutikulou, obsahuje průduchy
Mezofyl
· tvořen parenchymem
· nachází se mezi svrchní a spodní pokožkou
· u většiny rostlin rozlišen:
o palisádový parenchym
o houbový parenchym
Palisádový parenchym
o pod svrchní pokožkou list
o tvoří jej protáhlé buňky uspořádané kolmo k pokožce
o mají velké množství chloroplastů -> hlavní asimilační pletivo
Houbový parenchym
o tvoří jej buňky nepravidelného tvaru
o málo chloroplastů
o hodně intercelulár
§ jsou ve spojení s průduchy
Cévní svazky
· funkce vodivá a zpevňovací
· typ bočný
· vstupují do listu řapíkem, v čepeli se větví
· uspořádání cévních svazků (žilek) v čepeli = listová žilnatina
o typy:
§ zpeřená
§ dlanitá
§ rovnoběžná
Metamorfózy listu
Cibule
· zásobní orgán – nejčastěji cukry
Listové trny
· kaktus, pcháč, bodlák
Dužnaté listy
· sukulenty – zásoba vody
Listové úponky
· hrách
Listy masožravých rostlin
· lákání a chytání hmyzu – láčkovka
B/ GENERATIVNÍ ORGÁNY
Květ
· = soubor přeměněných listů přizpůsobených k pohlavnímu rozmnožování
· stavba květu:
Květní stopka
Květní lůžko
Květní obaly
· dělí se:
o nerozlišené – okvětí (P)
o rozlišené – kalich (K)
§ koruna (C)
o chybí – bezobalové rostliny
Reprodukční orgány
· tyčinka
o samčí pohlavní orgán
· pestík
o samičí pohlavní orgán
Květní obaly
· nepodílejí se přímo na rozmnožování
· -> funkce je ochranná a ekologická (láká opylovače)
· volné nebo srostlé
· uspořádány buď v kružnici, nebo ve šroubovici
· květy bez květních obalů = květy bezobalné (např. vrba)
1) Nerozlišené květní obaly – tvarem i barvou
· = okvětí
· květy stejnoobalné
o např. tulipán – volné okvětní lístky
§ konvalinka – srostlé okvětní lístky
· typické je okvětí pro rostliny jednoděložné
2) Rozlišené květní obaly – tvarem i barvou
· = kalich a koruna
· květy různoobalné
· kalich – zelený
o funkce ochranná
o vnější
o např. hořčice rolní – volné kališní lístky
§ hluchavka – srostlé kališní lístky
· koruna – barevná
o vnitřní
o funkce lákání opylovačů
o např. hořčice – volné korunní lístky
§ hluchavka – srostlé korunní lístky
Vlastní reprodukční orgány
· zajišťují pohlavní rozmnožování
Tyčinka
· samčí pohlavní orgán
· vytváří pylová zrna
· prašník – dva prašné váčky
o každý je ze dvou prašných pouzder
§ -> 4 prašná pouzdra
o uvnitř se tvoří haploidní pylová zrna
· andreceum (A) = soubor tyčinek v květu
Pestík
· samičí pohlavní orgán květu
· vzniká srůstem jednoho nebo více plodolistů
· gyneceum (G) = soubor plodolistů v květu
· blizna – lepkavá, slouží k zachytávání pylu
· semeník – uzavírá vajíčka
o 3 typy
§ svrchní
§ spodní
§ polospodní
Souměrnost květu
a) květ souměrný
· jedna rovina souměrnosti
· př. hluchavka
b) květ pravidelný
· více rovin souměrnosti
· př. jabloň
Pohlavnost květu
a) květ oboupohlavný
· tyčinky i pestík
· většina krytosemenných rostlin
· př. tulipán
b) květ jednopohlavný
· prašníkový – pouze samčí
· pestíkový – pouze samičí
· jednodomá rostlina
o jednopohlavné samčí a samičí květy jsou odděleně na jedné rostlině
o např. kukuřice
· dvoudomá rostlina
o na jednom jedinci jen květy samičí a na jiném jedinci jen květy samčí
o např. kopřiva, chmel, jinan, vrba
Květní vzorec
· rychlé vyjádření základní charakteristiky květu
· např. zvonek:
Květenství
· soubor květů uspořádaných na společném stonku
1) Hroznovitá květenství
· postranní stonky nepřerůstají stonek hlavní
· rozkvétají ze spodu nahoru, od obvodu ke středu
a) hrozen
· např. rybíz
b) klas
· např. jitrocel
c) jehněda
· např. bříza
d) okolík
· prvosenka
e) úbor
· smetánka lékařská
f) hlávka
· jetel
g) palice
· kukuřice
2) Vrcholičnatá květenství
· postranní stonky přerůstají stonek hlavní
· rozkvétání naopak od hroznovitého květenství
a) mnohoramenný vrcholík
· bez černý
b) vidlan
· dvouramenný vrcholík
· čeleď hvozdíkovité
c) vijan
· jednoramenný vrcholík
· pomněnka
· květenství dělíme na:
1) Jednoduchá květenství
2) Složená květenství
· vznikají kombinací dvou jednoduchých květenství stejného nebo různého typu
a) složený okolík
· z několika okolíčků
· např. miříkovité rostliny (kopr)
b) složený klas
· klas z klásků
· např. pšenice, ječmen, žito
c) lata
· hrozen z hroznů
· např. vinná réva, šeřík
Semeno (viz. níže)
· mnohobuněčný útvar, vzniká na mateřské rostlině po oplození vajíčka
Vajíčka
· jsou ukrytá v semeníku, mnohobuněčné útvary
· stavba:
o pletivné jádro
o zárodečný vak
§ vaječná buňka (samičí pohlavní buňka – haploidní)
§ jádro zárodečného vaku (diploidní)
o 1-2 vaječné obaly
§ kryjívajíčko
o otvor klový
§ tudy proniká pylová láčka
Opylení
· = přenesení pylových zrn z tyčinek na bliznu
· dva typy opylení:
o samosprašnost
§ samoopylení
§ rostlina se opylí vlastním pylem
§ málo časté
o cizosprašnost
§ cizím pylem z rostliny téhož druhu
§ většina rostlin
· přenos pylu:
o hmyzosnubné rostliny (entomogamie)
§ 80% rostlin opylováno hmyzem
o větrosnubné rostliny (anemogamie)
§ větrem (20% rostlin)
Oplození
· pylové zrno po dopadu na bliznu vzklíčí v pylovou láčku
o diferencují se:
§ 1) vegetativní buňka (vyživovací)
§ 2) 2 spermatické buňky
· 2 samičí gamety (n)
· dvojí oplození u krytosemenných rostlin
· pylové láčky prorůstají čnělkou k semeníku
o -> klovým otvorem až k zárodečnému vaku
o -> dvojité oplození:
o 1) spermatická buňka splývá s vaječnou buňkou
§ -> výsledkem je zygota (2n)
· -> zárodek (embryo) rostliny
o 2) druhá spermatická buňka splývá s jádrem zárodečného vaku
§ -> výsledkem je živné pletivo = endosperm (3n – triploidní)
· -> výživa zárodků
o -> celé vajíčko se mění v semeno
o ->semeník se mění v plod
Semeno
· je mnohobuněčná rozmnožovací částice semenných rostlin
· -vyvíjí se z oplozeného vajíčka (po opylení a oplození se vajíčko přemění na semeno)
Plně vyvinuté semeno obsahuje:
o osemení
o živné pletivo
o zárodek
1. osemení
o vzniká z obalů vajíčka, má ochrannou funkci
o jizva (pupek) - místo, kde bylo semeno připojeno k poutku(viz obr.)
o osemení může být: kožovité - jírovec nebo blanité - podzemnice olejná.
2. živné pletivo (endosperm)
o nachází se uvnitř semene, vyživuje zárodek
o vzniká splynutím spermat.buňky s jádrem zárodečného vaku
o obsahuje zásobní látky (bílkoviny, tuky, škroby) nutné při klíčení semene.
o některá semena mají většinu zásob.látek v dělohách (zárodeč.listech), např.fazol
3. zárodek = embryo
o vzniká z oplozené vaječné buňky (oosféry)
o je to nejmladší vývojové stadium rostliny
o části zárodku:
§ a) kořínek (radicula)
§ b) podděložní stonkový článek (hypokotyl)
§ c) vzrostný vrchol (plumula)
§ d) dělohy (cotyledones)
Štítky: Anatomie a morfologie rostlin
0 Comments:
Novější příspěvek Starší příspěvek Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)