Blogger Template by Blogcrowds.

Orgány rostlin


A/ Vegetativní orgány
·         kořen, stonek, list
·         zabezpečují životní funkce rostliny
B/ Generativní orgány
·         květ, semeno, plod (nahosemenné rostliny nemají plody)
·         zajišťují rozmnožování
o   produkují gamety (pohlavní buňky)
o   slouží k udržení druhu

Přeměny(metamorfózy, modifikace)orgánů
·         vlivem vnějších podmínek se mohou orgány měnit
o   orgán vykonává ještě i jinou funkci
§  -> změna vnitřní stavby i vnějšího tvaru
Rozdělení orgánů podle původu
1) Homologické orgány
·         stejný původ, ale různý vzhled, stavba a funkce
·         např. listy asimilační, korunní lístky, tyčinky, pestíky
2) Analogické orgány
·         jiný původ, ale podobná funkce a vzhled
·         např. listové a stonkové úponky

 A/ VEGETATIVNÍ ORGÁNY
Kořen
Charakteristika:
·         podzemní orgán
·         nikdy nenese listy
·         roste neomezeně (vrcholový meristém)
·         heterotrofní (neobsahuje chlorofyl)
·         nemá kutikulu ani průduchy

Funkce:
·         upevňovací
·         nasávací (nasává vody a minerální látky)
·         zásobní
·         kořen je založen již v zárodku semene
o   při klíčení vyrůstá nejprve kořínek (radikula)
§  -> proniká do půdy
·         -> kořen hlavní
o   z něj vyrůstají postranní kořeny
o   -> kořenový systém = soubor všech kořenů jedné rostliny
·         2 typy kořenového systému:
1) Kořen hlavní + kořeny postranní (allorhizie)
·         dvouděložné rostliny a většina nahosemenných rostlin
2) Svazčitá kořenová soustava (homorhizie)
·         hlavní kořen zaniká, je nahrazen svazkem kořenů náhradních (adventivních)
·         druhotně netloustnou
·         jednoděložné rostliny (kapraďorosty)

Vnitřní stavba kořene
1) Příčný průřez kořenem
a) rhizodermis(pokožka kořene)
·         jednovrstevná
·         bez kutikuly a bez průduchů
·         kořenové vlásky
o   vychlípením pokožkových buněk
§  -> kořenové vlášení
o   funkce: zvětšují plochu pro nasávání
b) primární kůra
·         mezi rhizodermis a středním válcem
·         vícevrstevná
·         parenchymatické buňky (živé)
·         endodermis = nejvnitřnější vrstva primární kůry
o   buňky mají ztloustlé buněčné stěny
c) střední válec
·         parenchym
·         cévní svazek:
o   paprsčitý
o   druhotným tloustnutím se mění na bočný
·         pericykl
o   vnější vrstva středního válce
o   latentní meristém (skryté dělivé pletivo)
o   funkce: zakládání postranních kořenů
·         dřeň
o   uprostřed středního válce

2)Podélný průřez kořenem
a) kořenová čepička
·         vzrostný vrchol (iniciála)
o   na růstovém vrcholu kořene (vzniká z vrcholového meristému)
·         usnadňuje pronikání kořene půdou (vnitřní buňky čepičky slizovatí)
·         růstové zóny kořene:
o   zóna dělivá
o   zóna prodlužovací
o   zóna absorpční (diferencovaná)
§  buňky už jsou rozlišené podle funkcí
b) pokožka (rhizodermis)
c) primární kůra (parenchym)
d) střední válec
Metamorfózy kořene
·         ztloustlé kořeny (mrkev, petržel…)
·         kořenové hlízy (jiřiny, vstavače…)
·         vzdušné kořeny (monstera, orchideje…)
o   umožňují příjem vzdušné vlhkosti
·         příčepivé kořeny (břečťan, psí víno)
o   přichycovací funkce
·         haustoria – přísavky (jmelí – poloparazit)
o   sání roztoků z cévních svazků hostitele

Stonek
Charakteristika:
·         obvykle nadzemní orgán
·         nese listy, pupeny a reprodukční orgány
Funkce:
·         mechanická
o   nese listy, pupeny, květy
·         vodivá
o   spojení mezi kořeny a listy (asimilační a transpirační proud)
·         zajišťuje v prostoru optimální polohu pro listy a květy
·         asimilační
o   hlavně u bylin (zelený stonek s chloroplasty)
·         zásobní
o   jen u některých rostlin
·         stonky bývají článkované (růst není rovnoměrný)
o   uzliny
§  místa, kde vyrůstají listy (u trav kolénka)
o   články
§  úseky mezi uzlinami
·         oddenek = podzemní stonek
·         prýt = stonek s listy
·         stonek je založen už v zárodku semene
Typy stonků
·         podle tvaru a konzistence:
1) Stonek bylin
·         dužnatý, nezdřevnatělý
·         na zimu odumírá
a) lodyha
·         olistěný bylinný stonek
b) stvol
·         bezlistý stonek, zakončený květem nebo květenstvím
·         listy v přízemní růžici
c) stéblo
·         dutý stonek rozdělený uzlinami (kolénky) na články

2) Stonek dřevin
·         zdřevnatělý
·         druhotně tloustne
a) kmen
·         nerozvětvená část stromu
·         spojuje kořeny s korunou
b) keř
·         stonky se větví hned od země
o   celé dřevnaté
c) polokeře
·         zdřevnatělé pouze spodní části stonků, horní části bylinné

·         podle průřezu:
a) válcovitý
b) čtyřhranný
·         hluchavka
c) trojhranný
d) rýhovaný
Stavba stonku
Vzrostný vrchol stonku
·         tvořen meristematickými buňkami ve formě pupenu
·         není chráněn čepičkou
·         stonek roste po celý život ve vzrostném vrcholu a v oblasti článků (internodií)

1) Primární stavba:
·         neztloustlý (zelený) stonek (u JDR po celý život)
Epidermis(pokožka)
·         kryta kutikulou
·         průduchy
·         buňky těsně u sebe
Primární kůra
·         ochranná a zásobní funkce
·         několikavrstevná
o   vnější buňky obsahují chloroplasty -> asimilační funkce
o   vnitřní vrstva = endodermis, nebo škrobová pochva
§  obsahuje zásobní látky, často v oddencích
Střední válec
·         pericykl:
o   jednovrstevný
o   zakládá náhradní kořeny
·         cévní svazky:
o   bočné
o   u DDR uspořádány v kruhu
o   u JDR roztroušené
·         dřeň:
o   parenchymatické buňky ve středu stonku
o   někdy odumírají -> dutý stonek
o   z ní vybíhají mezi cévní svazky dřeňové paprsky

2) Sekundární stavba stonku:
·         stonek druhotně tloustne (u nahosemenných a DDR)
o   činností sekundárních meristémů (kambium, felogen)

Větvení stonku
1) Vidličnaté
2) Postranní
a) hroznovité
·         postranní stonky nepřerůstají stonek hlavní
b) vrcholičnaté
·         postranní stonky přerůstají stonek hlavní

Pupeny
·         základy budoucích rostlinných orgánů (stonků, květů, listů)
a) vrcholový pupen
·         na vrcholu stonku
b) úžlabní pupeny
·         v úžlabí listu

Metamorfózy stonku
Brachyblasty
·         = zkrácené postranní stonky
·         vyrůstají z nich např. jehlice (modřín), květy (jabloň)
Kolce
·         stonkové trny
·         ochranná funkce
·         vznik přeměnou brachyblastů (např. trnka, hloh)
Stonkové hlízy
·         vznikají ztloustnutím stonků
·         zásobní funkce (např. kedluben)
Oddenek
·         = podzemní stonek
·         zásobní funkce,vegetativní rozmnožování (např. kosatec, pýr, přeslička)
Oddenková hlíza
·         ztloustnuté části oddenku
·         zásobní funkce, vegetativní rozmnožování (např. brambory)
Šlahouny
·         výběžky – rozmnožovací funkce (zakořeňují)
·         např. jahodník
Stonkové úponky
·         vznikají přeměnou vedlejších stonků
·         přichycovací funkce
·         např. vinná réva


List
·         postranní orgán cévnatých rostlin
·         obvykle zelený, má omezený růst
·         zakládá se v podobě pupenu, který vzniká z meristému vzrostného vrcholu stonku
·         má omezené trvání (po skončení vegetačního období opadávají)
o   výjimkou jsou jehličnany
Funkce:
·         fotosyntéza
·         transpirace (odpařování vody)
·         výměna plynů
Typy listů:
·         během vývoje rostlin vznikají tři typy:
1) Děložní listy
2) Asimilační listy
3) Listeny

1) Děložní listy
·         = zárodečné listy
·         jednodušší
·         tvarem se liší od pravých listů
·         jsou založeny již v zárodku semene – vyživují ho
o   -> zásobní funkce
·         počet děloh je různý:
o   jednoděložné rostliny (jedna děloha)
o   dvouděložné rostliny (dvě dělohy)
o   nahosemenné rostliny (2-18 děloh)

2) Asimilační listy
·         typické listy – probíhá v nich fotosyntéza
·         listová čepel a řapík
·         pokud řapík chybí -> listy přisedlé (typické pro JDR)
·         palisty = párové listové útvary
o   bývají vytvořeny u báze řapíku
o   palisty se mohou přeměnit v trny (trnovník akát)

3) Listeny
·         redukované listové útvary v oblasti květu nebo květenství
·         ochranná funkce
·         zelené nebo výrazně zbarvené
·         mohou tvořit soubory listenů
o   -> zákrov
§  pod úborem hvězdnicovitých rostlin (např. pampeliška)
o   -> obal
§  pod složeným okolíkem miříkovitých rostlin


Rozlišujeme listy:
1)Dvoulící
·         rozdíl mezi vrchní a spodní stranou
2)Jednolící
·         stejná vrchní a spodní strana
Čepel může být:
1) Souměrná
·         většina rostlin
2) Nesouměrná
·         jilm, begonie
Různolistost(heterofylie)
·         na jedné rostlině se současně vyskytují listy různého tvaru (topol, břečťan)

Typy listů podle tvaru čepele
1) Jednoduché listy
2) Složené listy

1) Jednoduché listy
a) celistvé
·         čepel celistvá, nečleněná (lípa)
b) dělené listy
·         čepel členěná různě hlubokými zářezy (dub, javor)

2) Složené listy
·         čepel je složená z lístků
a) zpeřené listy
·         lichozpeřené
o   list zakončený jedním lístkem (akát)
·         sudozpeřené
o   koncový list chybí (hrách – místo něj má úponku)
b) dlanitě složené listy
·         lístky vyrůstají z vrcholu řapíku
·         podle počtu lístků rozlišujeme např.:
o   trojčetný
o   pětičetný
o   sedmičetný

Postavení listů na stonku
1) Střídavé listy
·         z každé uzliny vyrůstá jeden list
·         listy jsou uspořádány ve spirále (př. bříza)
2) Vstřícné listy
·         z každé uzliny stojí proti sobě dva listy
·         křižmostojné – listy nad sebou pootočeny vzájemně o 90° (hluchavka)
3) Přeslenité listy
·         z každé listy vyrůstají nejméně tři listy (vraní oko čtyřlisté)

Vnitřní stavba listu
Epidermis
·         na svrchní i spodní straně listu
·         kryta kutikulou, obsahuje průduchy
Mezofyl
·         tvořen parenchymem
·         nachází se mezi svrchní a spodní pokožkou
·         u většiny rostlin rozlišen:
o   palisádový parenchym
o   houbový parenchym
Palisádový parenchym
o   pod svrchní pokožkou list
o   tvoří jej protáhlé buňky uspořádané kolmo k pokožce
o   mají velké množství chloroplastů -> hlavní asimilační pletivo
Houbový parenchym
o   tvoří jej buňky nepravidelného tvaru
o   málo chloroplastů
o   hodně intercelulár
§  jsou ve spojení s průduchy

Cévní svazky
·         funkce vodivá a zpevňovací
·         typ bočný
·         vstupují do listu řapíkem, v čepeli se větví
·         uspořádání cévních svazků (žilek) v čepeli = listová žilnatina
o   typy:
§  zpeřená
§  dlanitá
§  rovnoběžná

Metamorfózy listu
Cibule
·         zásobní orgán – nejčastěji cukry
Listové trny
·         kaktus, pcháč, bodlák
Dužnaté listy
·         sukulenty – zásoba vody
Listové úponky
·         hrách
Listy masožravých rostlin
·         lákání a chytání hmyzu – láčkovka

 B/ GENERATIVNÍ ORGÁNY
Květ
·         = soubor přeměněných listů přizpůsobených k pohlavnímu rozmnožování
·         stavba květu:
Květní stopka
Květní lůžko
Květní obaly
·         dělí se:
o  nerozlišené – okvětí (P)
o rozlišené – kalich (K)
§  koruna (C)
o   chybí – bezobalové rostliny
Reprodukční orgány
·         tyčinka
o   samčí pohlavní orgán
·         pestík
o   samičí pohlavní orgán
Květní obaly
·         nepodílejí se přímo na rozmnožování
·         -> funkce je ochranná a ekologická (láká opylovače)
·         volné nebo srostlé
·         uspořádány buď v kružnici, nebo ve šroubovici
·         květy bez květních obalů = květy bezobalné (např. vrba)
1) Nerozlišené květní obaly – tvarem i barvou
·         = okvětí
·         květy stejnoobalné
o   např. tulipán – volné okvětní lístky
§  konvalinka – srostlé okvětní lístky
·         typické je okvětí pro rostliny jednoděložné
2) Rozlišené květní obaly – tvarem i barvou
·         = kalich a koruna
·         květy různoobalné
·         kalich – zelený
o   funkce ochranná
o   vnější
o   např. hořčice rolní – volné kališní lístky
§  hluchavka – srostlé kališní lístky
·         koruna – barevná
o   vnitřní
o   funkce lákání opylovačů
o   např. hořčice – volné korunní lístky
§  hluchavka – srostlé korunní lístky

Vlastní reprodukční orgány
·         zajišťují pohlavní rozmnožování
Tyčinka
·         samčí pohlavní orgán
·         vytváří pylová zrna
·         prašník – dva prašné váčky
o   každý je ze dvou prašných pouzder
§  -> 4 prašná pouzdra
o   uvnitř se tvoří haploidní pylová zrna
·         andreceum (A) = soubor tyčinek v květu
Pestík
·         samičí pohlavní orgán květu
·         vzniká srůstem jednoho nebo více plodolistů
·         gyneceum (G) = soubor plodolistů v květu
·         blizna – lepkavá, slouží k zachytávání pylu
·         semeník – uzavírá vajíčka
o   3 typy
§  svrchní
§  spodní
§  polospodní

Souměrnost květu
a) květ souměrný
·         jedna rovina souměrnosti
·         př. hluchavka
b) květ pravidelný
·         více rovin souměrnosti
·         př. jabloň

Pohlavnost květu
a) květ oboupohlavný
·         tyčinky i pestík
·         většina krytosemenných rostlin
·         př. tulipán
b) květ jednopohlavný
·         prašníkový – pouze samčí
·         pestíkový – pouze samičí
·         jednodomá rostlina
o   jednopohlavné samčí a samičí květy jsou odděleně na jedné rostlině
o   např. kukuřice
·         dvoudomá rostlina
o   na jednom jedinci jen květy samičí a na jiném jedinci jen květy samčí
o   např. kopřiva, chmel, jinan, vrba

Květní vzorec
·         rychlé vyjádření základní charakteristiky květu
·         např. zvonek:

Květenství
·         soubor květů uspořádaných na společném stonku
1) Hroznovitá květenství
·         postranní stonky nepřerůstají stonek hlavní
·         rozkvétají ze spodu nahoru, od obvodu ke středu
a) hrozen
·         např. rybíz
b) klas
·         např. jitrocel
c) jehněda
·         např. bříza
d) okolík
·         prvosenka
e) úbor
·         smetánka lékařská
f) hlávka
·         jetel
g) palice
·         kukuřice
2) Vrcholičnatá květenství
·         postranní stonky přerůstají stonek hlavní
·         rozkvétání naopak od hroznovitého květenství
a) mnohoramenný vrcholík
·         bez černý
b) vidlan
·         dvouramenný vrcholík
·         čeleď hvozdíkovité
c) vijan
·         jednoramenný vrcholík
·         pomněnka

·         květenství dělíme na:
1) Jednoduchá květenství
2) Složená květenství
·         vznikají kombinací dvou jednoduchých květenství stejného nebo různého typu
a) složený okolík
·         z několika okolíčků
·         např. miříkovité rostliny (kopr)
b) složený klas
·         klas z klásků
·         např. pšenice, ječmen, žito
c) lata
·         hrozen z hroznů
·         např. vinná réva, šeřík


Semeno (viz. níže)
·         mnohobuněčný útvar, vzniká na mateřské rostlině po oplození vajíčka

Vajíčka
·         jsou ukrytá v semeníku, mnohobuněčné útvary
·         stavba:
o   pletivné jádro
o   zárodečný vak
§  vaječná buňka (samičí pohlavní buňka – haploidní)
§  jádro zárodečného vaku (diploidní)
o   1-2 vaječné obaly
§  kryjívajíčko
o   otvor klový
§  tudy proniká pylová láčka
Opylení
·         = přenesení pylových zrn z tyčinek na bliznu
·         dva typy opylení:
o   samosprašnost
§  samoopylení
§  rostlina se opylí vlastním pylem
§  málo časté
o   cizosprašnost
§  cizím pylem z rostliny téhož druhu
§  většina rostlin
·         přenos pylu:
o   hmyzosnubné rostliny (entomogamie)
§  80% rostlin opylováno hmyzem
o   větrosnubné rostliny (anemogamie)
§  větrem (20% rostlin)
Oplození
·         pylové zrno po dopadu na bliznu vzklíčí v pylovou láčku
o   diferencují se:
§  1) vegetativní buňka (vyživovací)
§  2) 2 spermatické buňky
·         2 samičí gamety (n)
·         dvojí oplození u krytosemenných rostlin
·         pylové láčky prorůstají čnělkou k semeníku
o   -> klovým otvorem až k zárodečnému vaku
o   -> dvojité oplození:
o   1) spermatická buňka splývá s vaječnou buňkou
§  -> výsledkem je zygota (2n)
·         -> zárodek (embryo) rostliny
o   2) druhá spermatická buňka splývá s jádrem zárodečného vaku
§  -> výsledkem je živné pletivo = endosperm (3n – triploidní)
·         -> výživa zárodků
o   -> celé vajíčko se mění v semeno
o   ->semeník se mění v plod
Semeno
·         je mnohobuněčná rozmnožovací částice semenných rostlin
·         -vyvíjí se z oplozeného vajíčka (po opylení a oplození se vajíčko přemění na  semeno)
Plně vyvinuté semeno obsahuje:
o   osemení
o   živné pletivo
o   zárodek
1. osemení
o   vzniká z obalů vajíčka, má ochrannou funkci
o   jizva (pupek) - místo, kde bylo semeno připojeno k poutku(viz obr.)
o   osemení může být: kožovité - jírovec nebo blanité - podzemnice olejná.

2. živné pletivo (endosperm)
o   nachází se uvnitř semene, vyživuje zárodek
o    vzniká splynutím spermat.buňky s jádrem zárodečného vaku
o   obsahuje zásobní látky (bílkoviny, tuky, škroby) nutné při klíčení semene.
o    některá semena mají většinu zásob.látek v dělohách (zárodeč.listech), např.fazol

3. zárodek = embryo
o   vzniká z oplozené vaječné buňky (oosféry)
o   je to nejmladší vývojové stadium rostliny
o    části zárodku:
§  a) kořínek (radicula)
§  b) podděložní stonkový článek (hypokotyl)
§  c) vzrostný vrchol (plumula)
§  d) dělohy (cotyledones)


0 Comments:

Post a Comment



Novější příspěvek Starší příspěvek Domovská stránka