Blogger Template by Blogcrowds.


 Látkový a energetický metabolismus rostlin
-      metabolismus = neustálá přeměna látek a energií -> soubor chemických reakcí, probíhá neustále
-       v metabolismu rozlišujeme dva typy protichůdných reakcí (jsou spolu těsně propojeny a vzájemně se podmiňují):
·         anabolismus = (asimilace) = biosyntetické – skladné procesy
o   z jednodušších látek vznikají látky složitější 
o   energie se spotřebovává = endergonické děje (spotřeba ATP) např. fotosyntéza
·         katabolismus = (disimilace) = rozkladné procesy
o   z látek složitějších vznikají látky jednodušší
o   energie se uvolňuje = exergonické děje (produkce ATP), např. dýchání
-      jednotlivé metabolické reakce na sebe navazují prostřednictvím meziproduktů (tzn. produkt jedné reakce je substrátem následující reakce) => vnikají řetězce reakcí 
·         metabolické dráhy (např. glykolýza = metabolická dráha v procesu štěpení glukózy)    
·         metabolické procesy nejsou možné bez enzymů
o   ENZYMY= látky bílkovinné povahy (v 1 buňce až několik desítek tisíc)
§  funkce: biokatalyzátory = urychlují a usnadňují reakce

Přenos energie v buňce
-      každý živý organismus potřebuje neustále energii, přijímá ji ze svého okolí jako energii chemická vazeb nebo jako energii světelnou (jen buňky s chlorofylem dovedou využívatenergii fotonů -světelnou energii)
-      energetický metabolismus buňky podléhá zákonům termodynamiky
·         energie nevzniká ani nemizí, pouze dochází k přeměně z jedné formy na jinou
-      zdrojem energie v buňce je energie chemicky vázaná (uvolňuje se při katabolických reakcích, při štěpení živin = organ.látek bohatých na energii chemických vazeb)
·         tato energie je schopna konat práci = volná energie (= Gibbsova), část uvolněné energie je vydávána ve formě tepla
-      uvolněná energie není využita přímo, ale prostřednictvím speciálních sloučenin(přenašečů)
·         mají schopnost uvolněnou energii zachytit, uložit, rozvádět po buňce, podle potřeby uvolnit, aby ji buňka mohla využít
·         => makroergické sloučeniny = obsahují velké množství energie (energie chemických vazeb)
o    tyto sloučeniny tvoří spojovací článek mezi exergonické a endergonické reakcemi
-      nejdůležitějším (univerzálním) přenašečem energie v buňkách je ATP = adenosintrifosfát

·         fosfáty jsou navzájem vázány vazbou, která obsahuje velké množství energie a je snadno štěpitelná = makroergní vazba (= energií bohatá vazba)
o   přenos energie v buňce je vždy spojen s přenosem fosfátu
o   základem je tato vratná reakce:
                                                                                <--------
                                      ADP     +  P + energie    ------->  ATP   +  H2 0

§   energie se z  ATP uvolňuje štěpením makroergní vazby
v   tvorba ATP z   ADP (adenosindifosfát) a  P  (anorganického fosfátu) se označuje jako fosforylace
§   probíhá především v mitochondriích (a také v chloroplastech při fotosyntéze=fotofosforylace)

o    molekuly ATP jsou pohotovostním zdrojem energii (k okamžitému použití v rámci buňky)
o   dlouhodobě je energie uchovávána ve formě zásobních organ.látek (sacharidy, lipidy, bílkoviny),
§  zásobní polysacharidy:
v  glykogen pro živočichy  
v  škrob pro rostliny
Dělení organismů podle charakteru metabolismu
1)   Heterotrofie
-       organismy mohou využívat pouze energii chemicky vázanou v organ.látkách přijatých z okolí
-       Heterotrofní organismy: většina baktérií, houby, živočichové

2)   Autotrofie
-       mohou tvořit z látek anorganické látky organické, za pomoci energie (světelné-fotosyntéza)
-       uhlík přijímají ve formě CO2
-       zelené rostliny, sinice, některé bakterie

Fotosyntéza
-      základní anabolický proces zabezpečující život na Zemi
-      zachycuje sluneční energii a používá ji k syntéze energeticky bohaté organické látky z jednoduchýchenergeticky chudých anorganických látek

-      přeměna energie světelné na chemickou
-      silně endergonický děj
-      
SVĚTLO

CHLOROFYL
 
sumární rovnice:

                        6CO2 + 12H2────>  C6H12O6 +  6H2O +  6O2
                                                                     glukóza
-      schopnost fotosyntézy mají prokaryotní organismy (sinice, některé bakterie) a eukaryotní organismy (rostliny)
-       celý proces fotosyntézy probíhá (u eukaryot) v chloroplastech, za účasti fotosyntetických barviv
·             membrána tylakoidů a stroma, matrix
o   = bílkovinná hmota vyplňující chloroplast (matrix)
Fotosyntetická barviva 
-      chlorofyly a, b, c, d = zelená barviva, absorbují nejúčinnější část světelného záření (400-700 nm).
·         chlorofyl a + b = vyšší rostliny
·         chlorofyl a + c = hnědé řasy
·         chlorofyl a + d = červené řasy
-      další pigmenty - karotenoidy (karoteny + xantofyly) - účastní se přenosu fotonů
-      základním fotosyntetickým barvivem je chlorofyl a = jako jediný se přímo účastní fotosyntézy, je schopen využít zachycenou energii sluneční záření
-      doplňková barviva (chlorofyl b, c a karotenoidy)
·         = mají funkci lapačů světla a předávají fotony molekule chlorofylu a (foton = elementární množství elektromagnet. Záření)
-      molekuly fotosyntetických pigmentů (=barviv) se v membránách tylakoidů seskupují do systémů (v systému je až 500 molekul)
·         tyto molekuly vytvářejí jakousi past na zachycování dopadajících fotonů = fotonová past
Fotosynteticky účinné světlo
-      sluneční světlo = elektromagnetické záření dopadající na zemský povrch
-      rostliny z něj využívají při F pouze oblast viditelného světla v rozmezí vlnových délek 400-700 nm = fotosynteticky účinné záření
-      jednotlivá fotosyntetická barviva výběrově zachycují jen záření v určitém rozsahu vlnových délek
(proto je pro R výhodná kombinace více barviv)
-      barva fotosyntetických pigmentů je barvou doplňkovou k barvě pohlcené části slunečního spektra
·         Např. chlorofyly a , b  pohlcují modrou (420-490nm) a červenou (620-680nm) část spektra, zbývající část spektra zelené a žluté odrážejí -> proto vidíme rostliny zeleně zbarvené!
Průběh fotosyntézy
-      fotosyntéza probíhá ve 2 oddělených, ale na sebe navazujících procesech (dějích)
-      podle závislosti reakcí na osvětlení:
·         1) Primární procesy (světelná fáze)
o   přímo závislá na světle,
o   dochází k přeměně energie světelné na chemickou (= fáze fotochemická)
o   probíhá v membránách tylakoidů
o   zahrnuje pohlcení světla fotosyntetickými barvivy, redukci koenzymu, tvorbu ATP, fotolýzu vody
·         2) Sekundární procesy (temnostní fáze)
o   nevyžaduje světlo 
o   přeměna látek (=fáze syntetická) probíhá ve stromatu chloroplastů
o   zahrnuje redukci CO2 a vznik šestiuhlíkatého cukru (=glukóza)

Primární procesy fotosyntézy
-      světelná energie se přemění na energii chemických vazeb (ATP) a uvolňuje se kyslík
-      molekuly asimilačních pigmentů se seskupují do systémů = FOTOSYSTÉMU (liší se od sebe pigmentové složením a účinností v jiné oblasti záření)
-      Je jich mnoho a jsou zabudovány do membrány tylakoidů.
-      V každém fotosystému se nachází: 
·          A/ Molekuly pigmentů (několik set)- zachycují a vedou fotony k účinné molekulechlorofylu a
·          B/ Přenašeče elektronů
-      Primární procesy se uskutečňují ve
·         2 pigmentových systémech, dvěma světelnými reakcemi:
o   ve fotosystému I – první světelnou reakcí
o   ve fotosystému II- druhou světelnou reakcí
  FOTOSYSTÉM I
-      aktivní chlorofyl Chl aI  , absorbuje fotony s vlnovou délkou 700 nm= pigment 700=P700
  FOTOSYSTÉM II
-      aktivní chlorofyl Chl aII  , absorbuje fotony s vlnovou délkou 680 nm = pigment 680=P680

-      Primární proces probíhá na světle a je zahájen absorpcí (pohlcením) fotonů molekulouchlorofylu a -> dostává se do excitovaného stavu (vzbuzeného - stav s vyšší hladinou energie)
-      Molekula chlorofylu a uvolní excitovaný elektron (obohacený o energii fotonu) a vrací se do základního stavu ochuzená o jeden elektron (ionizovaná) a chybějící elektron si doplní (viz dále).
-       Excitovaný elektron e- se pohybuje po membráně tylakoidů přes systém přenašečů (několik např.ferredoxin)
-      Během přenosu odevzdávají elektrony postupně přijatou světelnou energii (fotonů). -> ta je využita k tvorbě ATP (přeměna na energii chemických vazeb).
·         Tvorba ATP při fotosyntéze = FOTOFOSFORYLACE (2 způsoby) :
o       A) CYKLICKÁ
o       B) NECYKLICKÁ

A/ CYKLICKÁ FOTOFOSFORYLACE
·         podílí se na ní pouze fotosystém I a slouží k získání energie ve formě ATP (probíhá v kruhu, elektrony se vracejí na původní fotosystém I )
o   ve fotosystému I 2 molekuly Chl aI  P700 excitují dvěma fotony, jež absorbovaly, dojde k uvolnění 2 elektronů 2e-   (z každé mol.ChlaI jeden)
§  2e- se pohybují přes systém přenašečů (např. ferredoxin) vracejí se nazpět ke dvěma ionizovaným molekulám Chl aI  P700, kterými si doplní chybějící elektrony
v  během přenosu přes systém přenašečů odevzdávají elektrony 2e- přijatou světelnou energii (fotonů), ta je využitak tvorbě ATP

B/  NECYKLICKÁ FOTOFOSFORYLACE
·         podílí se na ní oba fotosystémy (I, II), je doplněna procesem fotolýza vody
·         vytváří se koenzym NADPH+H  (redukční činidlo pro sekundární procesy), ATP a kyslík
·         ve fotosystému I excitují 2 mol. Chl aI  P700 dvěma fotony, dojde k uvolnění 2 elektronů 2e-
o   2e- se pohybují přes systém přenašečů až na ferredoxin (nevrací se zpět na mol.Chl a I P700 ), dál přes jiné přenašeče až na konečného příjemce, kterým je koenzym NADP (nikotinamidadenindinukleotidfosfát)
§  chybějící 2e- si ionizované mol. Chl aI  P700 musí doplnit (z fotosystému II)
v  ve fotosystému II excitují 2mol. Chl aII   P680 dvěma fotony, které absorbovaly, dojde k uvolnění 2 elektronů 2e-
o   2e- se pohybují přes systém přenašečů (2e- odevzdávají energii), tvorba ATP, nakonec doplníchybějící 2e- ionizovaným molekulám Chl aI   P700 z fotosystému I (dochází k propojení obou fotosystémů)
FOTOLÝZA VODY
·         = rozklad molekul vody pohlcenou světelnou energií na kyslíkprotony a elektrony. (je těsně spřažena s necyklickým tokem elektronů, doplňuje oba fotosystémy)

                     energie fotonů
             H2O     ¾®      1/2 O2   +   2H+   +   2e-

·         Výsledekkyslík  O2  uniká do ovzduší
o    elektrony  2e-  doplní chybějící elektrony dvěma ionizovaným molekulám  Chl aII  ve fotosystému II
o   protony   2H+  se připojí na koenzym NADP a společně s  2e-  z fotosystému I(z necyklické fotofosforylace) redukují koenzym NADP na redukovanou formu NADPH + H (= redukční činidlo pro redukci CO2  v sekundárních procesech)
                    2H+  +  2e-   =  2H  --------- vodíky redukují NADP   na   NADPH  + H

·         VÝSLEDEK PRIM. PROCESU:
o   NADPH + HATP (obojí je využito v sekundárních procesech), kyslík (vedlejší produkt, uniká do ovzduší)
              
Sekundární procesy fotosyntézy
-      Navazuje přímo na primární procesy.
-      Probíhá nezávisle na světle, ale podmínkou je dostatečná zásoba ATP a NADPH (z  primárních procesů).
-      Jde o syntézu sacharidů z CO2  za pomoci redukčního činidla NADPH + H a energie ATP.
-      Probíhá ve stromatu chloroplastů několika metabolickými reakcemi. Nejznámější je:
·            CALVINŮV CYKLUS
o   Zahrnuje řadu enzymatických reakcí (mnoho meziproduktů) a má cyklický charakter.
§  Nejprve je CO2  navázán (fixace) na organ. sloučeninu (pentóza).
v  Následují biochemické reakce, při nichž dochází k redukci CO2  (redukčním činidlem NADPH) a k postupné přeměně nasacharidy.
o   Konečným produktem je GLUKÓZA.
§  Ta je zapojena do celé řady enzymatických reakcí a stává se výchozí látkou pro vznikdalších organ.látek (škrobu, celulózy, lipidů, organ.kyselin)
-      Produktivita fotosyntézy - množství organické látky vzniklé za určitou dobu na jednotku listové plochy.

Faktory ovlivňující fotosyntézu
-      Vnitřní:
·         celkový fyziologický stav rostliny - stáří listů, množství chlorofylu …
-      vnější:           
·         1/ světlo:
o   fotosyntézu ovlivňuje intenzita světlakvalita světla (vlnová délka-spektrální složení-nejúčinnější je červené a modré světlo) a doba působení
·         2/ teplota:
o   fotosyntéza probíhá od 0oC do 60oC, optimum je 25 - 30oC, u jehličnanů probíhá i při teplotách pod nulou
·         3/ koncentrace CO2:
o   ve vzduchu je cca 0,03% CO2, toto množství není pro průběh fotosyntézy optimální, zvyšování jeho koncentrace se dá provádět jen ve sklenících - dosahuje se vyšších výnosů.
·         4/ voda:
o    pro fotosyntézu naprosto nezbytná, při jejím nedostatku se uzavírají průduchy, což znemožňuje přísun oxidu uhličitého do pletiv.

0 Comments:

Post a Comment



Novější příspěvek Starší příspěvek Domovská stránka