Blogger Template by Blogcrowds.

Usazené horniny


VZNIK USAZENÝCH HORNIN
  1. Fáze zvětrávání – starších, vyvřelých, usazených hornin (rušivá činnost)
  2. Přenos (voda, vítr, ledovec)
  3. Usazovaní (tvořivá)
Vnější činitelé působící na zemský povrch biosféra, litosféra, atmosféra
ZVĚTRÁVÁNÍ
-      Několik typů:
·         1. MECHANICKÉ (FYZIKÁLNÍ)
o   Nerosty a horniny se rozpadají na menší částice
o   Příčiny: změny teploty, mrazové zvětrávání-klima: suchým nebo chladným
·         2. CHEMICKÉ
o   Dochází ke změnám minerálů (nerostů), kdy hlavními činiteli jsou voda, vzdušný kyslík a oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě
o   => vznikají nové tzv. druhotné nerosty (pyrit) – vlivem vzdušného nerostu se pyrit mění na limonit ->kaolinit
o   Kde? Kde je teplo a vlhko (tropické oblasti)
o   Nejvíc odolné: granáty, křemen, diamant, zlato
·         3. BIOLOGICKÉ
o   Působí i organismy, mechanicky rozrušují horniny (např. kořeny rostlin), živočichové (chodbičky), organismy (látky, které rostliny vypouštějí z kořenů)
rozdělení usazených hornin podle způsobu vzniku
-      1. - úlomkovité (mechanické) usazeniny
-      2. - chemické usazeniny
-      3. - organogenní usazeniny
1. ÚLOMKOVITÉ USAZENINY
-      tvoří se přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů
-      přenos: říční a mořská voda, vítr... => opracované úlomky (oblázky)
dělení:
-      sypké (nezpevněné) – čerstvě usazené horniny (čtvrtohory, třetihory)
-      zpevněné – starší – tlakem a stmelováním (stmelování pomocí tmele – jemné částice jílu, kalcitu, případně křemene) po dlouhou dobu došlo ke zpevnění

a) Hrubozrnné usazeniny
Štěrk
  • složen z větších zaoblených úlomků hornin a nerostů
  • výskyt: horní toky řek, dně moří poblíž břehů; v ČR se těží z říčních nánosů na dolních tocích řek
  • využití: příměs do betonu
Slepenec
  • zpevněná hornina, vzniká stmelením štěrku (tmel – jílovito-písčitý)
  • výskyt: Drahanská vrchovina
  • využití: beton
b) Střednězrnné usazeniny (2mm – 0,05 mm)
Písek
  • sypký, mladá hornina (čtvrtohorní); vrstvy písku = přirozený filtr prosakující vody
  • složení: zrnka křemene, živců a slíd
  • barva: žlutá, bílá, rezavě hnědá (limonit)
  • přenos: tekoucí voda, mořská voda, vítr
  • vznik: usazováním v řekách, jezerech, mořích, na pouštích tvoří přesypy (duny)
  • využití: písková filtrace, stavebnictví, sklářský průmysl (křemitý písek), slévárenství (jílovité písky)
Pískovec
  • na dotek drsný; zpevněná hornina, vzniká stmelením písku, podle povahy tmele může mít různou barvu (nejčastěji do žluta) i soudržnost
  • povrchové tvary = skalní města
  • složení: křemen, živec, slída
  • výskyt: Adršpach, Teplické pískovce, České Švýcarsko – Labské pískovce, Prachovské skály v Českém ráji
  • využití: sochařství, stavebnictví, dekorační kámen
Další sedimenty podobné pískovcům:
Křemenec
  • křemitý tmel
  • složení: křemenná zrna
Droba
  • křemitý tmel, drobí se
  • složení: různé horniny
  • barva: tmavě až světle šedá
  • výskyt: Drahanská vrchovina, Nízký Jeseník
c) Jemnozrnné usazeniny (0,05mm – 0,01 mm)
Spraš
  • sypká, velmi lehká, dá se prsty rozmělnit
  • zvětráváním spraší vzniká úrodná půda – černozem
  • složení: jemné částice kalcitu, křemene, živců a jílovitých nerostů
  • barva: žlutohnědá
  • vznik: navátím ve čtvrtohorách (doba ledová)
  • výskyt: Moravské úvaly, Polabí
  • využití: cihlářská hlína
Hlíny
  • sypké, vznikají ze zvětralin, nebývají přemístěny
  • složení: drobné částice jílovitých nerostů (křemen...)
  • využití: cihlářská surovina (žáruvzdorné cihly); spolu s organickými látkami (humus) jsou důležitou součástí půdy

d) Velmi jemné usazeniny (<0,01 mm)
Jíly
  • vznik: ukládáním nejjemnějších částic jílovitých nerostů (kaolinit) na dně moří, jezer, řek
  • výskyt: podkrušnohorské a jihočeské pánve (Karlovarsko, Plzeňsko)
  • využití: cihlářská a keramická surovina
Jílovec
  • nebobtná ve vodě
  • vznik: vzniká zpevněním jílu, zpevněná hornina
  • výskyt: Česká tabule
  • využití: žáruvzdorný (cihly – šamotky – žáruvzdorné)
Opuka
  • dobře se odlučuje podle puklin a vrstev
  • složení: jílovec s příměsí kalcitu a písku
  • využití: stavební kámen Staré Prahy (Karlův most)
Slínovec
  • složení: vápenitý jílovec
Jílovité břidlice
  • tence vrstevnaté, celistvá hornina, snadno se štípe na desky, matný až sametově lesklý povrch
  • barva: různé odstíny šedé až do černé
  • vznik: zpevněním jílu
  • výskyt: Drahanská vrchovina, Oderské vrchny
  • využití: střešní krytina
2. CHEMICKÉ USAZENINY
-      vznikají vysrážením látek rozpuštěných ve vodě
-      dělení:
-      a – uhličitanové – vápenec, břídlovec, travertin, hrachovec
-      b – rudné - limonit, hematit
-      c – solné – sůl kamenná, sádrovec
a) Uhličitanové
Vápenec
  • vysrážen z jezerní vody
  • barva: světle až tmavě šedá
Břídlovec
  • tvořený vrstvičkami aragonitu
  • vznik: vylučuje se z roztoků za teploty nad 30°C
  • výskyt: Karlovy Vary
Travertin ("Slovenský mramor")
  • pórovitá hornina
  • vznik: vápenec vysrážený ze sladké vody za pomocí řas a bakterií
  • barva: bílá, žlutá
  • využití: obkladový kámen
Hrachovec
  • složení: kuličky písku, které jsou obaleny a stmeleny aragonitem
  • vznik: z horkých roztoků (Karlovy vary)
  • využití: šperkařství
3. ORGANOGENNÍ USAZENINY
-      tvoří se činností organismů a usazováním jejich zbytků
(Organogenní) vápenec
  • složení: kalcit
  • barva: světle šedý
  • vznik: na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů (korálnatci, prvoci, měkkýši)
  • využití: výroba cementu a páleného vápna
  • výskyt: Český a Moravský kras, Pálava
  • spolu s dolomitem na severu Itálie pohoří Dolomity
Hořlavé usazeniny (bohaté na organický uhlík)
a) Uhelná řada
  • zuhelňování – bez přístupu vzduchu za účasti mikroorganismů, vyššího tlaku a teploty; stoupá podíl uhlíku, klesá podíl kyslíku
Rašelina
  • vzniká z mechu rašeliníku a odumřelých rostlin, místa
  • kde vzniká rašelina = rašeliniště – rovinatý terén, nížiny anebo hory (Šumava)
  • barva: hnědá až černá
  • je velmi lehká
  • využití: zahradnictví (substráty), palivo (bohužel nízká výhřevnost)
Uhlí
  • využití: palivo, chemický průmysl
  • prouhelňování bez vzduchu v močálech ze zbytků rostlinných těl, velký tlak a teplota
o   hnědé uhlí: - vznik v třetihorách, méně prouhelněné
§  ze zbytků jehličnatých a listnatých stromů
§  otírá se o prsty
§  výskyt: podkrušnohorské pánve
§  povrchové doly = devastace krajiny
§  využití: palivo, chemický průmysl
§  lignit = nejmladší, méně kvalitní hnědé uhlí, malá výhřevnost
o   černé uhlí: - vznik v mladších prvohorách ze zbytků stromovitých kapraďorostů
§  otírá se o prsty, má hodně uhlíku (70-90%)
§  výskyt: ostravsko-karvinská pánev, kladensko-rakovnická pánev
  • antracit = nejkvalitnější uhlí (nevyšší výhřevnost, přes 90% uhlíku), výroba koksu a chemický průmysl, nešpiní prsty, je lesklý
b) Živočišná řada
  • hlavní složka – uhlovodíky
  • vznikají z odumřelých planktonních živočichů a rostlin, které se ukládaly spolu s bahnem na dně moří, rozklad probíhal za pomoci bakterií bez přístupu vzduchu vlivem tlaku nadložních vrstev a vyšší teploty
Ropa
  • kapalná hornina žlutohnědé až černé barvy charakteristického zápachu
  • využití: zdroj energie, chemický průmysl
Zemní plyn
  • nachází se v ložiskách s ropou
Zemní vosk
  • žlutohnědý nebo hnědočerný, měkký, podobá se vosku, teplem měkne
  • využití: mazadlo do ložisek
Přírodní asfalt
  • černý, lehký, měkký

0 Comments:

Post a Comment



Novější příspěvek Starší příspěvek Domovská stránka