Příspěvky
ROSTLINNÁ PLETIVA
- Jednobuněčné rostliny – jedna jediná buňka př. krásnoočko
- Kolonie – př. váleč
- Mnohobuněčné rostliny
· a) nižší rostliny – tělo je stélka a pletiva nemají
· b) vyšší rostliny – mechorosty (ale nemají pletiva), kapraďorosty (mají pletiva), semenné rostliny (mají pletiva)
- Histologie je vědy, která studuje pletiva rostlin nebo tkáně živočichů
- Pletiva = jsou to soubory buněk stejného tvaru i stavby přizpůsobeny k plnění určité funkce
1) ROZDĚLENÍ PLETIV PODLE ZPŮSOBU VZNIKU
· a) Pletiva pravá – vznikají dělení buněk na buňky dceřiné -> zůstávají vzájemně spojeny -> tvoří těla rostlin
· b) Pletiva nepravá – vznikají druhotním seskupeních původně volných buněk – př. plektenchym (plodnice hub)
2) ROZDĚLENÍ PLETIV PODLE TVARU BUNĚK A TLOUSTNUTÍ BUNĚČNÍCH STĚN
· a) Parenchym (obrázek)
o tenkostěnné buňky (buněčná stěna netloustne)
o mezibuněčné prostory - interceluláry
o
o často se vyskytující
· b) Prozenchym (obrázek)
o
o šikmé příčné přehrádky
o bez mezibuněčných prostor (bez intercelulár) např. cévní svazky rostlin
o buněčná stěna netloustne
·
o nerovnoměrně ztloustnuté buněčné stěny (bez intercelulár)
o v rozích nebo hranách
o vyztužuje rostlinné tělo – řapíky listů
·
o ztloustlá buněčná stěna (silně a rovnoměrně)
o komunikaci mezi protoplasty umožňují plazmodezmy
o buňky obvykle odumírají
o dodává pevnost – např. skořápka ořechu
3) ROZDĚLENÍ PLETIV PODLE SCHOPNOSTI DĚLENÍ
· a) pletiva dělivá (meristémy)
o trvalá schopnost dělení
o zajišťují rostlině růst
o tvořena parenchymem (tenkostěnné buňky, velká jádra)
o jsou umístěny jen na určitých místech (vrchol stonku, kořen, okraje listů)
o Dělíme na:
§ I. Primární meristémy (prvotní dělivá pletiva) – vzrostný vrchol kořene a stonku, listy
§ II. Sekundární meristémy (druhotná dělivá pletiva) – vznikají obnovením dělivé funkce trvalého pletiva
v kambium – sekundárním meristému => vzniká druhotné dřevo a lýko
v felogén – jeho činností vzniká druhotná kůra (korkotvorné pletivo)
· b) pletiva trvalá
o tvořena buňkami rozlišenými, dokonale přizpůsobeny ke určité funkci
o dále se nedělí (výjimka kambium)
o dělíme do 3 soustav pletiv podle funkcí:
§ I. Krycí pletiva
§ II. Vodivá a zpevňovací
§ III. Pletiva základní
I. KRYCÍ PLETIVA
· Funkce:
o pokrývají povrch rostlinného těla
o chrání před škodlivými vlivy
o zprostředkovávají výměnu látek (mezi rostlinou a okolím)
· a) Pokožka
o tvoří ji ploché dlaždicové buňky
o těsně přiléhají k sobě
o 1 vrstva buněk
o Neobsahují chloroplasty (chlorofyl)
o Pokožka je prvotní krycí pletivo
o Pokožka se dělí na:
§ I. Epidermis – pokožka nadzemních orgánů – listů a stonku
v U nadzemních částí rostliny (epidermis) je krytý kutikulou (vnější strany buněk jsou tlusté, pokryté kutinem)
v Kutikula = souvislá vrstva kutinu (=látka tukové povahy), téměř nepropustná pro vodu a plyny
§ II. Rhizodermis – pokožka kořene
· b) Trichomy
o tvoří se z pokožkových buněk
o mají různý tvar a funkce rozdělují se na jednobuněčné a vícebuněčné
o rozdělení podle funkce:
§ I. krycí trichomy – mají ochrannou funkci a zabraňují přehřátí rostliny
§ II. žláznaté trichomy – vylučují roztoky organických látek, slizu
§ III. Žahavé trichomy – uvnitř pálivá tekutiny, přeměnou trichomů vznikají ostny (př. růže, ostružiny a angrešt)
· c) Průduchy (stomata)
o mezi buňkami epidermis
o funkce:
§ umožňují výměnu plynů O2 a CO2 a H2O v podobě páry
o stavba:
§ dvě svěrací buňky
§ svěrací buňky a průduchové štěrbina – mají chloroplasty
§ svěrací buňky nemají kutikulu
§ mechanismus otvírání a zavírání průduchů souvisí s obsahem vody ve svěracích buňkách (dále světlo, teplo)
§ rozmístění průduchů v rostlině – ve všech mladých zelených částech rostlin – rostliny cévnaté, vyšší
§ nejvíc průduchů na listech: u dvouděložných rostlin na spodní části listu a u jednoděložných rostlin na obou částech listů
§ 200 – 300 průduchů na 1mm2
· d) Vodní skuliny (hydatody)
o v pokožce listu – na okraji
o stavba je podobná průduchům, ale funkce je jiná – vydáváním přebytečné vody ve formě kapek – gutace
o nemohou se zavírat -> jsou neustále otevřené
· e) Korek
o nahrazuje pokožku, která při tloustnutí stonku se trhá, je mnohovrstevný, bez intercelulár, vzniká činností felogénu (sekundární meristém)
o jsou to buňky odumřelé vyplněné vzduchem (nachází se u zdřevnatělých stonků)
o nepropouští vodu ani plyn -> izolátor (tepelný a mechanický), omezuje výpar, ochrana (před bakteriemi a infekcemi)
o nahrazuje pokožku, která se při ztloustnutí trhá, je mnohovrstevný, bez intercelulár, vzniká činností felogénu – směrem ven odděluje buňky korku, směrem dovnitř buňky s velkým obsahem chlorofylu => vzniká zelená kůra
o borka – když je vrstev korku hodně – praskají a odlupují se (dřeviny – dub,borovice)
o čočinky = lenticely = provětrávací otvory, které nahrazují průduchy (v zimě kryta korkovou zátkou)
II. Pletiva vodivá a zpevňovací
- Funkce: transport vody a v ní rozpuštěných látek
- Stavba: provazce protáhlých buněk procházejících rostlinou = tzv. cévní svazky
· Cévní svazky mají dvě části:
o 1. Dřevní část (xylém)
§ Funkce: přivádí roztoky minerálních látek z půdy (prostřednictvím kořenů a stonků) až do listů => tzv. transpirační proud
§ Stavba:
v A) cévice
Ø Protáhlé mrtvé buňky
Ø Mají zdřevnatělé stěny
Ø Zachované příčné přehrádky (proděravělé)
Ø Vývojově starší (než cévy)
Ø Výskyt u kapraďorostů a nahosemenných rostlin
v B) cévy (tracheje)
Ø Odumřelé buňky válcovitého tvaru
Ø (nad sebou, navazují na sebe, tvoří trubice)
Ø Nemají příčné přehrádky (protože se rozpustily)
Ø Buněčné stěny cév jsou charakteristicky ztloustlé (kruhovitě, šroubovitě atd.)
Ø Vyskytují se společně s cévicemi u krytosemenných rostlin
v + doprovodná pletiva: dřevní parenchym (zásobní funkce) a dřevní sklerenchym (zpevňovací funkce)
o 2. Lýková část (floém)
§ Funkce:
v Rozvádí asimiláty (=produkty fotosyntézy) z listů na místa spotřeby (vrcholy stonků, kořenů) nebo do zásobních pletiv (cibule, hlízy, semena) => tzv. asimilační proud
§ Stavba
v a) sítkovice
Ø živé, dlouhé, tenkostěnné buňky
Ø buněčná stěna je nezdřevnatělá
Ø buňky jsou nad sebou uspořádané
Ø jejich příčné přehrádky jsou proděravělé (vypadají jako sítko)
Ø fungují jen 1 vegetační období (činností kambia na jaře vznikají nové sítkovice)
v b) průvodní buňky
Ø průvodní buňky = protáhlé buňky, těsně přilehlé k sítkovici
Ø funkce: vyživovací
v c) lýkový parenchym a sklerenchym
Ø lýkový parenchym – zásobní funkce
Ø lýkový sklerenchym – lýková vlákna zpevňovací funkce, využití v textilním průmyslu (len, konopí, juta)
ROZDĚLENÍ CÉVNÍCH SVAZKŮ
- podle druhotného tloustnutí
· a) uzavřený cévní svazek
o stonek (popř. kořen)
o druhotně netloustne
o (tvoří se jen prvotní dřevo a prvotní lýko)jednoděložné rostliny (=JDR) např. tulipán, pšenice, lilie
· b) otevřený cévní svazek
o druhotně tloustne
o nahosemenné, dvouděložné rostliny (=DDR)
o typický pro většinu rostlin
o činností kambia (=sekundárního meristému) se tvoří:
§ druhotné dřevo (směrem dovnitř, větší množství oproti lýku)
§ druhotné lýko (směrem k obvodu, jen velmi tenká vrstva)
o letokruhy
§ aktivita kambia se (u dřevin během roku) mění
§ letokruh vzniká při nestálém růstu dřeviny do šířky
§ jeden letokruh odpovídá jednomu růstovému období – má dvě části – jarní a letní dřevo
§ na jaře
v tvoří kambium tenkostěnné buňky (cévy a cévice) => jarní dřevo = světlejší, řídké, měkčí (buňky s větším průměrem)
§ v létě
v tvoří tlustostěnné buňky => letní dřevo = tmavší, hustší, tvrdší (buňky s malým průměrem)
§ letokruhy = přírůstky vytvořené za jeden rok
§ na průřezu – tvoří soustředné kruhy (2-3mm)
Štítky: Anatomie a morfologie rostlin
0 Comments:
Novější příspěvek Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)