Blogger Template by Blogcrowds.

Půda


PŮDY
-      Půda – je to přírodní útvar, který vzniká působením zvětrávacích a půdotvorných procesů z povrchových hornin zemské kůry a zbytků organismů
-      Pedologie – věda, která se zabývá tříděním a studijem půd
-      Pedosféra – nejsvrchnější vrstva zemské souše tvořená půdami
-      Úrodnost – nejdůležitější vlastnost půd, závisí na množství vody, vzduchu a živin
VZNIK PŮD
-      3 VÝVOJOVÁ STADIA
I.              ZVĚTRÁVÁNÍ MATEČNÉ HORNINY (vyvřelé, přeměněné, usazené)
II.            VZNIK PŮDOTVORNÉHO SUBSTRÁTU (zvětralá hornina bez organických částí)
III.           VZNIK PŮDY JAKO VÝSLEDEK ČINNOSTI VŠECH PŮDOTVORNÝCH ČINITELŮ
PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ A JEJICH PŮSOBENÍ
I.              MATEČNÁ HORNINA
·         Ovlivňuje vlastnosti půdy svými nerostným složením
·         Určuje:
o   a) chemické složení půdy -> množství živin
o   b) zrnitost
o   c) barvu
II.            PODNEBÍ
·         Působí na intenzitu a rychlost půdotvorných dějů
o   a) teplota – v oblastech s teplým podnebím
o   b) množství srážek
o   c) poměr srážek a výparů
S > V
o   – rozpouštění minerálních látek, vyplavují se do spodních vrstev -> úrodnost se snižuje
S < V
o   – vzlínáním roztoků minerálních látek se dostávají látky k povrchu   -> vyšší úrodnost
III.           POVAHA TERÉNU
·         a) nadmořská výška
o   má vliv na teplotu a množství srážek
o   vyšší srážky nižší úrodnost
·         b) sklon svahu
o   voda stéká rychleji
o   kamenité, mělké půdy
·         c) orientace svahu ke světovým stranám
o   vliv na teplotu půdy a na výpar vody
o   J svahy – teplejší, větší výpar sušší a úrodnější
IV.          PODZEMNÍ VODA
·         Vysoká hladina PV -> půdy jsou podmáčené -> málo půdního vzduchu
V.            ČAS
·         Půdotvorný proces je pomalý 1cm ornice/ 100-150 let
VI.          ORGANISMY
·         Rozkládají organickou hmotu v humus
VII.         ČLOVĚK
SLOŽENÍ A VLASTNOSTI PŮD
-      a) SLOŽENÍ PŮD
·         Půda obsahuje složku kapalnou, plynou a pevnou
I.              PLYNNÁ
o   Tvořená půdním vzduchem O2, N2, CO2
o   Vodní pára
o   Plynné sloučeniny, které vznikají rozkladem organických látek (humus) – sirovodík, metan, amoniak
II.            KAPALNÁ
o   Tvořená půdním roztokem – voda + rozpuštěné látky
§  jeho pohyb je ovlivněn zemskou tíží (gravitací), kapilární vzlínavostí a vypařováním
III.           PEVNÁ
o   a) ORGANICKÝ PODÍL
§  je tvořen živými organismy a humusem
§  humus – soubor tmavohnědě zbarvených látek z odumřelých těl organismů v různém stupni rozkladu
§  1-2% humusu v naší půd
o   b) ANORGANICKÝ PODÍL
§  odlomky matečné horniny různé velikosti -> důležitá vlastnost -> zrnitost
-      b) VLASTNOSTI PŮDY
·         a) FYZIKÁLNÍ VLASNOSTI
o   Struktura půdy
§  Závisí na vzájemném seskupení a spojení půdních částic ve shluky
§  Pomocí tmelových látek
o   Pórovitost
§  Soubor všech pórů různých velikostí a tvarů
·         b) CHEMICKÉ VLASTNOSTI
o   Reakce půdního roztoku
§  Udává se v Ph
TŘÍDĚNÍ PŮD
-      Máme dvě hlediska
·         Fyzikálně petrologické – hlavně podle zrnitosti -> půdní druhy
·         Genetické (původ, vznik půdy) = podle toho se dělí na půdní typy
ZÁKLADNÍ PŮDNÍ DRUHY
I.              PÍSČITÉ (LEHKÉ) PŮDY
·         Hlavně křemen
·         Na pískovcích, vátých píscích
·         Málo humusu
·         Voda velice dobře prosakuje -> špatně zadržuje vodu
III.            HLINITÉ (STŘEDNÍ) PŮDY
·         Zhruba stejný podíl písku a jílu
·         Přiměřené množství humusu
·         Hlavně v nižších nadmořských výškách
·         Zemědělsky výhodné
III.           JÍLOVITÉ (TĚŽKÉ) PŮDY
·         Hodně jílovitých částic -> málo provzdušněné
ZÁKLADNÍ PŮDNÍ TYPY
-      Genetické hledisko tohoto třídění je založeno na hodnocení účinku půdotvorných činitelů v celém průřezu půdou tzv. půdním profilu
-      Půdní profil je svislý řez půdou až na matečnou horninu
-      Půdní profil se skládá z několika půdních horizontů
PŮDNÍ HORIZONTY:
·         Humusový
o   Nejsvrchnější
o   Tmavě zbarvený
o   Nejvhodnější pro rostliny (bohatý na živiny)
·         Ochuzený
o   Říká se mu také vyluhovaný
o   Voda z něj splavuje rozpustné minerální látky
·         Obohacený
o   zde se hromadí splavené látky z ochuzeného
o   hnědožlutá barva
·         Matečná hornina
PŮDNÍ TYPY
-      Podle půdního profilu, podle Ph, podle množství humusu (barva)
I.              ČERNOZEMĚ
·         Černá barva, hodně humusu -> úrodná
·         Matečná hornina je spraš
·         Do 300-400 m.n.m.
·         Hlavně v suchých, teplých, rovinatých oblastech
·         Polabí, Jižní Morava
·         Ph neutrální
·         Velmi úrodné, pěstuje se: zelenina, pšenice, kukuřice, cukrovka
II.            HNĚDÉ PŮDY
·         U nás nejrozšířenější
·         Vyskytují se v mírně teplých a vlhkých podnebných oblastech
·         Nižší úrodnost (menší obsah humusu)
·         Ph kyselé
·         Musí se hnojit organickými hnojivy, vápníkem
·         Pěstuje se: obilí, brambory, jehličnanů
III.           RENDZINY
·         Vznikají na vápenatých a dolomitových substrátech
·         Často se vyskytují v krasových oblastech
·         Ph zásadité
·         Je zde málo humusu, slouží jako pastviny (malá úrodnost)
IV.          PODZOLOVÉ PŮDY
·         Vznikají ve vysokých horských polohách za vlhkého a chladného klimatu
·         Vznikají na kyselých matečných horninách (žuly, ruly)
·         Intenzivní vyplavování podzolizace
·         Málo humusu -> nízká úrodnost
·         U nás v nadmořských výškách 400-1 500 m.n.m
·         Ve vyšších polohách zalesněny, v nižších brambory
V.            NIVNÍ PŮDY
·         V nížinách podél toku řek
·         Podkladem jsou naplaveniny
·         Jsou to mladé půdy, mají málo humusu, ale pokud nejsou zamokřené jsou velmi úrodné

0 Comments:

Post a Comment



Novější příspěvek Starší příspěvek Domovská stránka