Příspěvky
DĚJINY ZEMĚ (jsou zapsány v horninách)
- historická geologie = zabývá se vývojem zemské kůry, studuje její vrstvy, úkolem je určit stáří
· poměrné stáří = vzájemné stáří horninových těles
o 1. – pravidlo superpozice – podle polohy uložení (starší vrstvy leží pod mladšími, výjimka – přesmyk)
o 2. – pravidlo stejných zkamenělin – vrstvy obsahují stejné fosílie, jsou tedy stejně staré (důležité jsou vůdčí zkameněliny, př. v prvohorách trilobit)
· skutečné stáří – pokles rychlosti rozpadu radioaktivních prvků (uran, draslík), podle stupně přeměny lze určit stáří horniny
ÉRY VÝVOJE ZEMĚ
- v dějinách Země rozlišujeme 3 základní vývojová období
· 1. – před-geologické období – od vzniku Země po vytvoření zemské kůry
· 2. – před-prvohorní období – prahory a starohory (prekambrium)
· 3. – po-starohorní období – prvohory až čtvrtohory
1.PŘEDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ
- Před 4,7 až do 4,0 mld.
- Zemské těleso se rozrůznilo na:
· Jádro
· Plášť
· litosféra
2. GEOLOGICKÉ OBDOBÍ
- 4,0 mld. dále…
- Začíná vytvořením zemské kůry
- Toto období se dělí na geologické éry (dělí se podle důležitých události př. horotvorné děje, změny v uspořádání pevnin a moří, změny ve složení flóry a fauny), éry se dále dělí na kratší časové úseky
3. PŘEDPRVOHORNÍ OBDOBÍ
PREKAMBRIUM = předprvohorní období
- 4.mld. let - 570 mil. let
- nejstarší a nejdelší geologické období
- zahrnuje prahory (4,0 – 2,5 mld. let) a starohory(2,5 mld. - 570 mil. let)
PRAHORY
(archaikum)
- 4 – 2,5 mld. let (tj. délka trvání 1,5 mld. let)
- zemská kůra - tenká, vulkanická činnost, vznikají jádra dnešních kontinentů, pohyb desek nefunguje
- atmosféra – prvotní - bez KYSLÍKU, složení: NH3, CH4, H2, H2O-pára
- vznik hydrosféry - Země chladla,docházelo ke srážením vodních par, mohutné srážky(déšť) na povrch
· Země, vznik praoceánu
- vznik života – v praoceánu, chemická evoluce (vznik aminokyselin, bílkovin, nukleových kyselin),
- biologická evoluce
· vznikají první prokaryotní organismy (nemají pravé jádro) bakterie (asi 3,6mld)
· na konci prahor – organismy schopnéfotosyntézy(2,5mld.) - sinice
STAROHORY
(proterozoikum)
- 2,5 mld. let – 570 mil. let (tj. délka trvání asi 2,0 mld. let)
- zemská kůra - funguje tektonika litosférických desek – pohyb kontinentů
· prahorní a starohorní horniny prodělaly metamorfózu (přeměnu) - vznikly fylity,
· svory, ruly, krystalické vápence
· proběhlo několik význam.vrásnění- vzniklá pohoří rozrušena vněj.geolog. ději
- atmosféra – zvyšuje se obsah kyslíku, (fotosyntézou sinici, později i řas), O2 – podnítil další rozvoj života,(v prvohorách pak vytvoření ozonové vrstvy)
- živé organismy – život pouze ve vodě, rozvoj bakterií a sinic – prokaryotní organismy
· v polovině starohor vznikají jednobuněčné eukaryotní organismy
· (pravé jádro) řasy(1,5mld.), později prvoci (1mld.)
- koncem starohor – první mnohobuněčné organismy,
- později jejich velký rozvoj: řasy, bezobratlí živočichové: primitivní žahavci,
- kroužkovci, měkkýši, členovci
PRVOHORY
(Paleozoikum)
- 570 - 250 mil. let, starověk Země
- starší prvohory - kambrium, ordovik, silur, devon
mladší prvohory - karbon, perm
mladší prvohory - karbon, perm
- Znaky prvohor:
· obrovský rozvoj bezobratlých živočichů a řas(na počátku prvohor),ale život zatím pouze v moři !!
· vůdčí zkamenělinou prvohor jsou trilobiti
- později rozvoj vyšších rostlin (výtrusných cévnatých, později i nahosemenných) a obratlovců (hlavně ryb a obojživelníků)
- přechod rostlin (silur) a živočichů (devon) z vody na souš!!
- Zemská kůra
· horotvorné děje: proběhla 2 velká vrásnění:
o kaledonské vrásnění – starší prvohory(ordovik a silur)
o variské vrásnění – mladší prvohory (devon – perm), vzniká Český masiv
· vrásnění bylo doprovázeno magmatickou činností a přeměnou hornin
· vzniklá pohoří byla postupně rozrušována vlivem vněj.geolog.jevů
· horniny:
o prvohorní usazené, vyvřelé i přeměněné horniny
o dochovalo se mnoho zkameněliny (např.trilobiti) v oblasti Barrandienu (součást Českého masivu) = celosvětový význam pro studium prvohorních hornin (Joachim Barrande)
o (příklad prvohorních usazen.hornin:devonské vápence(Moravský kras), černé uhlí (karbon)
· pohyby kontinentů:
o probíhá neustále, ovlivňuje vývoj organismů a vrásnění (právě srážka kontinentů vyvolala variské vrásnění)
o konec prvohor → spojování kontinentů v 1prakontinent Pangea
o důkazy: některé kontinenty svými tvary do sebe zapadají jako části skládačky; výskyt stejných hornin na různých kontinentech v částech, které kdysi přiléhaly k sobě; přítomnost stejných zkamenělin
- Rostliny:
· starší prvohory
o rozvoj řas (3 vývoj.větve-řasy červené, hnědé a zelené, ze zelených řas→ vznik vyšších rostlin)
· silur
o přechod rostlin z vody na souš (před 400mil.let)→ první cévnaté výtrusné rostliny – plavuně + přesličky+ kapradiny = kapraďorosty
· mladší prvohory
o velký rozvoj kapraďorostů (stromovité formy-až 30m, tvořili pralesy) → černé uhlí (karbon)
o první nahosemenné rostliny – cykasy, jinany, jehličnany (jejich rozvoj v permu)
· konec prvohor –ústup stromovitých kapraďorostů
- Živočichové:
· explozivní rozvoj života
· na počátku prvohor (kambrium) existovaly již všechny kmeny živočichů
· 1. kambrium:
o v moři – trilobiti (asi 60 % všech živočichů na mořském dně), ramenonožci (30%), ostnokožci,
· 2. ordovik
o v moři – trilobiti, ramenonožci , ostnokožci, korálnatci, měkkýš, graptoliti(vymřelá sk.polostrunatců)
o objevují se první obratlovci (bezčelistnatci-příbuzní dnešním mihulím)
· 3. silur
o v moři - rozvoj korálů,dále graptoliti
o v rybovití praobratlovci
o v první bezkřídlí hmyz
· 4. devon
o velký rozvoj třídy ryb (lalokoploutvé, dvojdyšné), dále paryby
o vznik prvních obojživelníků (krytolebci) asi z lalokoploutvých ryb (přechod z vody na souš!, započal už v siluru- viz rostliny)
o rozvoj - suchozem.členovců - mnohonožky, škorpióni a pavouci (vyvíjejí se vzdušnice=dýchací orgány umožňující dýchat vzdušný kyslík)
· 5. karbon
o explozivní rozvoj hmyzu (dosahuje svého prvního maxima), křídlatý hmyz dobývá vzduch, vážky(75 cm rozpětí křídel), dále švábi a kobylky
o rozvoj: stonožky ( 1 m )na souši rozvoj obojživelníků(krytolebci), ze kterých se vyvíjejí první plazi!
o v moři i ve sladké vodě se dál vyvíjí paryby aryby
· 6. perm
o rozvoj plazů
o plazi se na konci prvohor dělí na 2 vývojové větve:
§ z jedné (tekodonti) se vyvíjejí další plazi, dinosauři → ptáci (ptáci se vyvinuli z jedné skupiny dinosaurů v křídě)
§ z druhé (teriodonti) se vyvíjejí savci(v triasu)
· konec prvohor
o masové vymírání organismů (90% druhů vyhynulo)
o Proč?- změny podnebí (sucho) a teploty, vyvolané asi pohyby kontinentů → vznik Pangei
o vymřeli:trilobiti,stromovité kapraďorosty …
DRUHOHORY
(Mezozoikum)
- 250mil – 65mil, středověk Země
- trias, jura, křída
- Znaky prvohor: označovány jako věk plazů
- Zemská kůra:
· postupný rozpad Pangey → vznikly základy současných kontinentů, které se od sebe pomalu
· vzdalovaly(vznik oceánů,nesráží se→ období horotvorného klidu (trias, jura), klima je suché a teplé
· konec druhohor - v křídě začalo alpinsko-himálajské vrásnění, které pokračovalo běhemtřetihor - jeho činností vznikly (Alpy, Himálaje, Karpaty, Kavkaz, Kordillery..)
- Rostliny:
· vůdčí postavení mají nahosemenné rostliny(jehličnany, cykasy a jinany)
· výtrusné rostliny- kapraďorosty – ustupují do pozadí (už jen jako byliny)
· v křídě se objevily první krytosemenné rostliny= kvetoucí rostliny (vrby, topoly, drobné byliny).
- Živočichové:
· vůdčí postavení mají plazi
· rozvoj hlavonožců v mořích: amoniti (vůdčí zkameněliny) a belemniti
o ryby a paryby- další vývoj v mořích
o obojživelníci – vývoj krytolebců, později se objevují žáby
o plazi – obrovský rozvoj, ovládli souš, vodu i vzduch, byli to býložravci, masožravci i všežravci
o vrchol plazů je v juře (dinosauři – 100 milionů let)
o vyvinuli se také želvy, krokodýli
o dinosauři(suchozemští): býložravci (brontosaurus) i masožraví (tyranosaurus),ryboještěři (ichtyosauři), ptakoještěři
§ ptáci - vyvinuli se z jedné skupiny dinosaurů v křídě, nejznámější prapták Archeopteryx – není přímý předek ptáků, slepá vývojová větev
§ savci - objevují se v triasu (vyvinuli se z teriodontů), pouze drobní, noční, vačnatci a hmyzožravci,
§ jejich rozvoj až v třetihorách (v druhohorách vládli plazi)
- na konci druhohor přišlo druhé velké vymírání, příčina? katastrofa – srážka Země s asteroidem(?),nebo změny v uspořádání kontinentů
· vlivem ochlazení vyhynuli: veleještěři, ptakoještěři, ryboještěři, amoniti
TŘETIHORY
(Kenozoikum –terciér)
- 65mil.-2mil., novověk Země
- starší třetihory – paleogén
- mladší třetihory –neogén
- Zemská kůra:
· velké změny v uspořádání pevnin a oceánů →neklidné období (pokračuje rozestup kontinentů po rozpadu Pangey)→srážky litosférických desek (např. srážka indické a euroasijské desky) vrcholí alpinsko-himálajské vrásnění → vznik vysokých pohoří: ( Alpy, Apeniny, Karpaty, Pyreneje, Himálaj, Kavkaz, Kordiléry, Andy)
· vše je doprovázeno sopečnou činností
· na konci třetihor rozšíření pevnin a moří téměř jako dnes
· usazené horniny: písčité, jílovité a vápencové
· vznikla ložiska hnědého uhlí (i ropy a zemního plynu)
- Podnebí:
· převládá velmi teplé podnebí (pralesní vegetace i na pólech)
· koncem třetihor → ochlazování planety, sušší podnebí (vznikají stepi, savany)
- Rostliny:
· vůdčí postavení mají krytosemenné rostliny (ve stř. Evropě - šácholan, vavřín, dub, javor, vrba, bříza, olše)
· na složení flory se podílí i nahosemenné rostliny (jehličnany)
- Živočichové:
· vůdčí postavení mají savci , ale i velký rozvoj ptáků
· savci: hmyzožravci, hlodavci, šelmy(s mohutným tělem)např.šavlozubí tygři,chobotnatci(např.mastodonti) kopytníci, primátiàlidoopi (v neogénu předkové člověka např. Austrolopithecus)
· z plazů zůstali krokodýli, hadi, želvy
· rozvoj hmyzu – v souvislosti s rozvojemkvetoucích (krytosem.) rostlin – opylovači(hmyz=dnes nejpočetnější skupina )
ČTVRTOHORY(Kenozoikum –kvartér)
- začaly asi před 2 mil.let – po současnost,novověk Země
- starší čtvrtohory - pleistocén (končí s poslední dobou ledovou)
- mladší čtvrtohory - holocén (geologická současnost - trvá asi 10 000 let – poledové období)
- Znaky čtvrtohor:
· ochlazení celého klimatu Země
· vývoj člověka
- Pohyby kontinentů:
· uspořádání kontinentů shodné s dneškem
· pokles mořské hladiny (voda vázaná v ledovcích) →vynořen Beringův průliv (pevnin.most) → migrace z Asie do Ameriky
- Horniny:
· sypké usazeniny (štěrk a písek- náplavy řek, váté písky, spraše, rašeliny), ledovcové morény,
· vznik půdních profilů
- Podnebí:
· střídání dob ledových a meziledových (5 dob ledových a 4 meziledové v Evropě) zalednění severní polokoule(ledovec ze Skandinávie zasahuje do střední Evropy; k Ostravě, Přerovu-tzv.Moravská brána)
- Rostliny:
· většina druhů stejných jako dnes,(rostlinstvo ovlivněno střídáním dob ledových a meziledových)
· glaciální relikty = pozůstatky dob ledových,(rostliny, které patří mezi severské tundrové rostliny)
· např. vrba bylinná, ostružiník moruška (v Krkonoších)
· při oteplení se zase z jihu do stř.Evropy šířilo rostlinstvo teplomilné,např.hlaváček jarní, dub šípák
- Živočichové:
· vůdčí postavení - savci : mamut, srstnatí nosorožci,koně, jeleni, sobi, losi, medvědi, hyeny, lišky, vlci => z nich někteří vyhynuly (mamut, srstnatý nosorožec, velké druhy losů, jelenů a medvědů)
- Období vývoje člověka
· Homo habilis
· Homo erectus
· Homo sapiens ( člověk rozumný ) nastupuje ve dvou variantách (poddruhy):
· Homo sapiens neanderthalensis (neandertalec)
· Homo sapiens sapiens (člověk vyspělý)
Štítky: geologie
GEOLOGICKÝ VÝVOJ A STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY
- Je pestrá a velmi složitá -> je totiž výsledkem dlouhého a složitého vývoje
- Na našem území se vyskytují dvě velké geologické jednotky:
· Český masiv
o Čechy + západní Morava
· Západní Karpaty
o Východní Morava + Slovensko
§ Hranice mezi oběma celky probíhá přibližně v čáře Znojmo, Brno, Vyškov, Přerov, Ostrava
Český masiv
· Vyvřeliny, zvrásněné a usazené a přeměněné horniny starohor a starších prvohor; souvrství mladších prvohor, které jsou zvrásněna jen z části;na nich leží nezvrásněné vrstvy druhohor a mladší
Západní Karpaty
· Horniny druhohorního a třetihorního stáří, složitě zvrásněny a místy se tvoří i příkrovy
o Geologická stavba a horninové složení dokazují, že Český masiv je starší než Západní Karpaty
Český masiv byl dotvořen:
· Hercynské vrásnění – Variské vrásnění (odvětví)
· V mladších prvohorách
Západní Karpaty
· Alpinsko-himálajským vrásněním
Štítky: geologie
VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
- 1. ZKAMENĚLINY
· Zbytky těl organismů nebo jejich otisky, stopy po životě
· Fosilizace (zkamenění)
o Proces vzniku zkamenělin
o Podmínky:
§ 1) zamezení rozkladu organických zbytků (zmrznutím, vyschnutím)
§ 2) vhodné vlastnosti a složení okolních hornin (jemnozrnné, úlomkovité usazeniny – pískovec, břidlice, vápenec)
§ 3) odolnost těla vůči rozkladu (kostra, schránka)
DRUHY ZKAMENĚLIN
- Pravé
· Mumie (mamuti)
- Zkameněliny v širším slova smyslu
· Původ. Tělo se nezachovalo, nahrazeno jinými nerosty nebo horninami
· Kamenná jádra, otisky
PALEONTOLOGIE
- Věda zabývající se studiem fosilních organismů, vývoj života na Zemi
NÁZORY NA VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
NÁZORY NA VZNIK ŽIVOTA
- 1. KREAČNÍ TEORIE
· Život vznikl náhle zásahem nadpřirozené síly (bohem) – křesťanství, židovství
- 2. PANSPERMICKÁ TEORIE
· Život je rozšířen po celém vesmíru ve formě zárodků -> když dopadne zárodek na vesmírné těleso s vhodnými podmínkami -> rozvine se do vyšších složitějších podmínek
· Criek
- 3. TEORIE SAMOZPLOZENÍ (= „naivní abiogeneze“) – jednoduché organismy vznikají přímo z neživé hmoty
- 4. VÝVOJOVÁ (= EVOLUČNÍ ABIOGENEZE) – Alexandr Oparin (1924) – vznik života postupným vývojem z neživé hmoty přímo na Zemi
NÁZORY NA VÝVOJ ŽIVOTA
- dlouho lidé považovali přírodu za neměnnou – Carl Linné
- konec 18. st. rozvoj průmyslu, nalezeno mnoho zkamenělin
· 1. – teorie katastrof (kataklyzmat) – George Cuvier (zakladatel paleontologie) – neuznává proměnu druhů, opakovaná stvoření nových druhů po každé katastrofě
· 2. – Lamarkismus (18. / 19. st.) – Jean Baptiste Lamarck
o První ucelená evoluční teorie
o organismy se aktivně přizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí
· 3. – Darwinismus (průběh 19. st.) (1809-1882, anglický přírodovědec) – evoluční teorie (významný předěl ve vývoji biologie; poznatky získával během pětileté cesty kolem světa)
o hlavní dílo: o vzniku druhů přírodním výběrem (1859) = hlavní hybnou silou evoluce
o předpokladem je
§ nadprodukce potomstva
§ proměnlivost organismů
JAK ZAČAL ŽIVOT?
- KDY? Asi před 4 miliardami let
- KDE? V praoceánu
- EVOLUČNÍ PROCES VZNIKU ŽIVOTA ZAHRNUJE DVĚ STRÁNKY
· a) CHEMICKÁ EVOLUCE (Vznik stavebních látek živé hmoty – 100mil. let)
· b) BIOLOGICKÁ EVOLUCE (Vznik buněk a jejich vývoj až po dnešní dobu)
- jde o hypotéza (domněnka), jednotlivé fáze lze laboratorně modelovat za podobných podmínek, které panovali kdysi na Zemi
1) CHEMICKÁ EVOLUCE
· 3 ETAPY:
o I. Z LÁTEK ANORGANICKÝCH A DALŠÍCH LÁTEK
§ Vodní pára, vodík, CO2, CO, metan, amoniak, kyanovodík
§ Kyslík nebyl
§ Je-li dodána energie, mohou vzniknout jednoduché organické látky; např. aminokyseliny (základní stavební látky bílkovin, případně nukleových kyselin)
§ Zdroje energie:
§ v UV záření, teplo ze sopečné činnosti, elektrické výboje v atmosféře
o II. SPOJOVÁNÍM AMINOKYSELIN SE VYTVOŘILY SLOŽITĚJŠÍ CHEMICKÉ LÁTKY (BÍLKOVINY, GENETICKÉ INFORMACE)
§ NK – schopnost vytvořit vlastní kopii
§ Bílkoviny - jsou základní stavební látky živých organismů, katalyzátory mnoha chemických reakcí – enzymy
o III. MAKROMOLEKULY BÍLKOVIN A NUKLEOVÝCH KYSELIN VYTVÁŘELY VZNIK KOACERVÁTY – MAJÍ UŽ NĚKTERÉ VLASTNOSTI ŽIVÝCH BUNĚK
2) BIOLOGICKÁ EVOLUCE
· jde o hypotézu, ovšem jednotlivé fáze lze laboratorně modelovat za podobných podmínek, které panovaly kdysi na Zemi
o a) chemická evoluce
§ proběhla ve třech etapách
v 1. – z látek anorganických a dalších látek (vodní pára, vodík, CO, CO2, metan, amoniak, kyanovodík) při dodání energie mohou vzniknout jednoduché organické látky (například aminokyseliny = základní stavební jednotky bílkovin a nukleových kyselin)
o základní stavební látky těl jsou bílkoviny a jsou to katalyzátory mnoha chemických reakcí
o zdroje energie: - UV, teplo ze sopečné činnosti, elektrické výboje v atmosféře
v 2. – spojováním aminokyselin se vytvořily složitější organické látky (bílkoviny a nukleové kyseliny)
o nukleové kyseliny jsou nositeli genetických informací a mají schopnost vytvořit vlastní kopii
v 3. – makromolekuly bílkovin a nukleových kyselin vytvářely shluky (koacerváty), které mají už některé vlastnosti živých buněk a nejsou to zatím živé organismy
o neumí se reprodukovat, množí se tím, že se rozpadají
o b) biologická evoluce
§ vznik prabuněk – eobiontů (= hypotetičtí předchůdci buněk)
§ eobionty – na povrchu vytvořená cytoplazmatická membrána (dělí od okolního prostředí) – jako první měli vlastnosti všech živých organismů
§ živily se organickými látkami vzniklými v období chemické evoluce (heterotrofní), žili v prostředí bez kyslíku (anaerobně)
§ dalším vývojem z eobiontů se vyvinuly buňky s nedokonale utvářeným buněčným jádrem (prokaryotní buňky) – chybí mu membrána, bakterie a sinice (prokaryotní buňky 2 mld. let samotné)
§ později se vyvíjí buňky s pravým jádrem = eukaryotní, buňka živočichů, rostlin a hub
§ od jednobuněčných organismů vývoj směřoval k mnohobuněčným (asi před 600 miliony let)
§ k nejstarším organismům na zemi patří bakterie a sinice, důkazem nejstarší zkameněliny (vláknité kulovité útvary, pravděpodobně obtisky bakterií, 3,8 mld. let staré)
Štítky: geologie
VZNIK ZEMĚ
Slunce a jeho planety-vznik
- Kdy? – před 4,7 mld. Let
- Jak? Z plochého rotujícího disku mezihvězdného prachu a plynu (mlhovina)-> vlivem gravitace->smršťování disku->srážení hmotných částice->uprostřed disku-zárodek Slunce (praslunce) a okolo něj zárodky planet (praplanet)
- Praslunce-> jaderné reakce->zářící hvězda->Slunce
- Praplanety->postupné látkové rozrůznění, střed tělesa (těžší látky o větší hustotou), blíž k povrchu (lehčí,menší)->planety
- PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
· Rozdělení planet podle stavby:
· 1) Planety typu Země
o první 4
o 5-13tis.km
o pevnými látkami s větší hustotou, mají pevný povrch (kůru)
· 2) Velké planety
o ostatní
o vzdálenější
o nemají pevný povrch ani kůru
o tvořené sloučeninami tajícími při nízké teplotě H2,N,He
o 0,7 – 1,7 cm2
o jsou tvořeny látkami
VÝVOJ ZEMĚ
- Během miliónu let dochází k diferenzaci (rozrůznění země)-> vytváření sfér
- Rozdělení: (na 2 období)
- 1) PŘEDGEOLOGICKÉ
· V počátcích neexistuje zemská kůra
· 600-700 mil.let
· Docházelo k rozčlenění zemského tělesa na sféry
· Geosféry:
o a)zemské jádro
o b) zemský plášť
o c) atmosféra (plynný obal Země)
§ vzniká z plynů vznikajících z pláště
§ NH3,NH4,H,H2O
o d) litosféra (pevný, harmonický obal Země)
§ zemská kůra+svrchní část pláště
o e) hydrosféra (vodní obal země)
§ vznik při ochlazování atmosféry
- 2) GEOLOGICKÉ
· Dochází k dalšímu vývoji zemské kůry- zemská kůra se přetváří-> geologické děje (sopečná činnost, vrásnění, zvětrávání)
· Biosféra (živý obal)
o 10km nad povrchem Země
· Pedosféra (půdoobal Země)
TVAR ZEMĚ
- Tvar koule- na pólech zploštělá- o 43km
- Tvar – geolit
- Poledníkový průměr – 12 712km
- Rovníkový průměr – 12 755km
Štítky: geologie
Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)