Příspěvky
HALOGENIDY
- sloučeniny vzniklé sloučením halogenů (B, I, F, Cl) s kovy (Na, K, Ca, Mg) => vznikají fluoridy, chloridy, bromidy, jodidy
- chloridy – rozpuštěny ve slané vodě
– dopraveny tekoucí vodou zvětralých hornin
- bromidy – velmi vzácné
- jodidy – velmi vzácné
- všechny krystaly – krychlová soustava, měkké, nízká hustota
NaCl – sůl kamenná (Halit)
· soustava – krychlová
· barva – bezbarvá nebo zbarvená
· vryp – bílý
· lesk – skelný
· hustota – 2,2 g/cm2
· štěpnost – dokonalá (krychličky)
· průhlednost – průhledná, průsvitná
· tvrdost – 2
· další vlastnosti – snadno rozpustná ve vodě, plamen hoří žlutě, roztok s vodou je vodivý
· vzhled – krystaly mívají tvar krychle, tvoří agregáty
· vznik odpařováním z vodních roztoků
· výskyt – Slovensko (Prešov), Polsko (Wieliczka), Rakousko (Salcburk)
· využití:
o HCl – kyselina chlorovodíková
o potravinářský průmysl
CaF2 – fluorit vápenatý (Fluorit)
· „kazivec“
· soustava – krychlová
· barva – bezbarvá nebo zbarvená (žlutá, fialová, zelená)
· průhlednost – průhledný, průsvitný
· lesk – skelný
· hustota – 3,1g/cm3
· tvrdost – 4
· štěpnost – dokonalá
· další vlastnosti – křehkost, fluorescence = mění barvu za přítomnosti světla
· vznik – hydrotermál = minerály krystalující z vodních roztoků, které vznikají kondenzací plynů a par unikajících z magmatu
· výskyt – Krušné Hory, Harrachov
· využití – hutnictví (tavící přísady – snižuje teplotu tání), sklářský průmysl
· – výroba kyseliny chlorovodíkové, za tepla ve tmě fosforeskuje
- se zabývají zkoumáním neživé přírody
ROZDĚLENÍ GEOLOGICKÝCH VĚD
- mineralogie – nauka o nerostech – minerálech
nerost – stejnorodá, anorganická přírodnina, jejíž složení lze vyjádřit chemickým vzorcem nebo značkou
- petrografie/petrologie – nauka o horninách
hornina – nestejnorodá anorganická přírodnina, směs horninotvorných nerostů, složení proměnlivé, často nelze vyjádřit chemickým vzorcem
- geologie – věda o stavbě, složení a vývoji zemské kůry
DALŠÍ VĚDY
- paleontologie – o vyhynulých zvířatech, zkaměnělinách
– fosilní – vyhynulý
– recentní – žijící
- geochemie
Štítky: geologie
PODZEMNÍ VODA A PRAMENY
- PV – veškerá voda pod povrchem země
1) PUKLINOVOU
· Vniká do země puklinami
2) PRŮLINOVÁ
· Srážková voda
· Vsakuje se do země
· Pohybuje se v pórech
ROZDĚLENÍ HORNIN PODLE PROPUSTNOSTI VODY
1) HORNINY PROPUSTNÉ
· Pórovité horniny (nejlépe propouštějí vodu)
· Úlomkovité usazeniny – písek, štěrk
· Zpevněné horniny – pískovec, slepenec
2) HORNINY NEPROPUSTNÉ
· Usazené – jílovité, jílovitá břidlice
· Přeměněné
- Vsakující se voda proniká tak hluboko do země až k nepropustné hornině -> nad ní se hromadí
HLADINA PODZEMNÍ VODY
- Kolísá podle množství srážek
PRAMEN
- Je místo kde podzemní voda přirozeně vyvěrá na povrch
- Druhy pramene
- Nejčastěji na dně údolí nebo na svazích kopců a hor
Pitná – pro její vznik je výhodnější voda průlinová, protože její cesta do podzemí je delší a během ní se lépe vyčistí a obohatí o minerální látky
Minerální – voda obohacená v podzemí o rozpuštěné nerostné látky tak, že na 1l je rozpuštěno více než 1g minerálních solí nebo plynů, se označuje jako minerální
Štítky: geologie
GEOLOGICKÁ ČINNOST ORGANISMŮ
a) Rušivá činnost – mechanický rozpad a chemický rozklad – kořeny rostlin, živočichové – chodbičky
b) Přenosová
c) Tvořivá – nahromadění odumřelých těl, koster a schránek -> organogenní usazeniny (uhlí, rašelina ,vápenec…)
Štítky: geologie
FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ
- Jsou závislé na vnitřní krystalové struktuře (krystalová mřížka) a chemickém složení nerostu
- Jsou důležité pro určování nerostů a pro jejich praktické využití
- 1) HUSTOTA
· Značí se řeckým písmenem ς (ró)
· Podíl hmotnosti látky (m) a jejího objemu (V)
· ς = m/V kg/m3 nebo g/cm3
· největší hustotu mají ryzí kovy (např. zlato, platina…)
- 2) TVRDOST
· Odpor nerostu proti vnikání cizího předmětu (schopnost odolat mechanickému působením)
· Závisí na vnitřní stavbě nerostu – na vzdálenosti částic a pevnosti jejich vazby
· Nejtvrdší nerostem je diamant
· Při určování nerostů zjišťujeme tvrdost srovnáním s tvrdosti nerostů z desetičlenné stupnice tvrdosti
o Mohsova stupnice tvrdosti
§ sestavil Friewdrich Mohs roku 1820, seřazenou tak, že každý tvrdší nerost rýpe do předcházejícího měkčího)
· Mohsova stupnice tvrdosti
Tvrdost
|
Nerost
|
Tvrdost
|
Nerost
|
1.
|
Mastek
|
6.
|
Živec (ortoklas)
|
2.
|
Sůl kamenná
|
7.
|
křemen
|
3.
|
kalcit
|
8.
|
topaz
|
4.
|
fluorit
|
9.
|
korund
|
5.
|
apatit
|
10.
|
diamant
|
- 3) ŠTĚPNOST
· Schopnost nerostů oddělovat se při mechanickém působení (nožem, drátem, kladívkem) podle rovných (lesklých) ploch
· (plochy podle kterých se nerost štěpí, jsou místa v krystalové mřížce, kde jsou částice nejvíce vzdáleny)
· Dělí se na:
o výborná štěpnost (slída)
o Velmi dobrá (halit-sůl kamenná, kalcit)
o Dobrá (fluorit)
o Nedokonalá (nerovné lomn.plochy – křemen)
- 4). LOM
· Některé nerosty se lámou podle nerovných ploch (nahodilé plochy) jsou neštěpené
· Podle vzhledu lomné plochy rozeznáváme například: nerovný lom (křemen) a lasturnatý lom (opál)
- 5) PEVNOST A SOUDRŽNOST
· Pevnost je schopnost nerostu odolávat tlaku, tahu nebo nárazu
· Soudržnost nerostu je schopnost jeho stavebních částic zůstat pohromadě
· Zkoušíme geologickým kladívkem
· Dělíme nerosty na:
o a) křehké – síra, křemen (při nárazu nebo tlaku se úlomky nerostu rozletí)
o b) jemné – tuha (při nárazu se nerost rozdrtí a úlomky se rozpadají v prášek)
o c) tažné a kujné – kovy – zlato, měď (mění při úderu svůj tvar, roztepávají se)
- mechanické vlastnosti nerostů: tvrdost, pevnost a soudržnost, štěpnost, lom
- 6) OPTICKÉ VLASTNOSTI NEROSTŮ
· Barva, vryp, propustnost světla a lesk
- - a) barva
· patří sem nerosty:
o I. barevné – síra,modrá skalice nerosty jejichž zbarvení je vždy stejné
o II. Zbarvené – zbarvené odrůdy křemene – růženín, citrín, ametis, způsobeno různými příměsemi cizích nerostných látek
o III. bezbarvé – nerosty bez příměsi – sůl kamenná, čirý křemen – křišťál,
- - b) vryp
· Barva prášku, kterou nerost zanechá při otřením o drsnou porcelánovou destičku
o I. shodná barva vrypu s barvou nerostu - síra
o II. Odlišná barva vrypu od barvy nerostu – krevel = hematit – nerost je tmavě šedý, vryp je červenohnědý „krvavý“
- - c) propustnost světla
· Hodností se množství světla, které nerost propouští
o I. nerosty průhledné – lze přes ně i číst, všechno světlo prochází - křišťál, sůl kamenná – halit, diamant
o II. nerosty průsvitné – světlo přes ně proniká, ale text je nečitelný – mléčné sklo, zbarvený křemen - růženín
o III. neprůhledné – nepropouštějí světlo, opakní – zcela neprůhledné – pyrit, galenit
- 7) LESK
· Způsobuje jej světlo, které se odráží od krystalových nebo štěpných ploch
· Podle intenzity lesku rozeznáváme několik druhů lesku
- a) diamantový
· Diamant, sfalerit
- b) skelný
· Křemen
- - c) mastný
· Mastek
- - d) perleťový
· Sádrovec, síra
- - e) matný
· Kaolinit
- - f) kovový
· Pyrit, galenit, různé kovy
- Drahokam – jsou to průhledné, bezbarvé nebo zbarvené nerosty, které mají velkou tvrdost, dobře se leští a mají vzácný výskyt – diamant, opál, safír, rubín, granáty, topaz, smaragd
NEROSTY ORGANICKÉHO PŮVODU - ORGANOLITY
- Nerosty organického původu z organických kyselin, uhlovodíků, pryskyřic
- Výskyt je vzácný
JANTAR
· Barva: medově žlutá, oranžová
· Soustava:amorfní
· Tvrdost: 2-2,5
· Směs zkamenělých pryskyřic třetihorních jehličnanů
· Často uvnitř uzavřené zbytky hmyzu nebo rostlin
· Lesk: mastný, smolný
· Vlastnosti: hořlavý
· Výskyt: východní pobřeží Baltského moře; ledovcem zaveden k nám
· Využití: šperkový kámen
FOSFOREČNANY
- Fosfáty
- Soli kyseliny fosforečné H3PO4
APATIT
· Fosforečnan vápenatý Ca5(PO4)3 s podílem F, Cl
· Soustava: šesterečná
· Barva: zelený, žlutý, fialový, modrý
· Hustota: 3,2
· Tvrdost: 5
· Vzhled: krystaly bývají spíše drobné, sloupcovité, v podobě agregát (zrnité, kusové)
· Vznik: krystalizací z magmatu, ze zbytků organizmů
· Výskyt: je hodně rozšířen, součástí magmatických hornin, u nás málo (Krušné hory, Rusko – poloostrov Kola)
· Využití: výroba fosforu, jeho sloučenin, chemický průmysl, hnojivo
· Přírodní zdroj fosforu pro rostliny
· Mikrokrystaly apatitu mají obratlovci v zubech a kostech
Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)