Příspěvky
HLUBINNÉ VYVŘELINY
- magma neproniká na zemský povrch => plyny a vodní páry z něj neunikají => neobsahuje póry
- výstup magmatu je velmi pomalý
- tvoří se větší zřetelné krystaly a horniny jsou hrubo nebo středně zrnité
- vznikají rozlehlá magmatická tělesa – masivy
ŽULA - GRANIT
· světlá, nejrozšířenější hlubinná vyvřelina
- barva: - světle šedá, narůžovělá, naoranžovělá, namodralá...
- složení: - křemen, živec (ortoklas), slída (muskovit), z tmavých nerostů biotit; nerosty v hornině rozloženy stejnoměrně => žula má všesměrnou stavbu
- většinou je středně až hrubě zrnitá
- někdy obsahuje větší krystaly (ortoklasu) = vyrostlice
- vlastnosti: pevnost, dobrá leštitelnost, kvádrovitá ob(r)učnost
- využití: stavební, obkladový, sochařský kámen; dlažební kostky, štěrk
- ložiska: Českomoravská vrchovina, Žulová
GABRO
· tmavá hlubinná vyvřelina
· barva: černá až nazelenalá
· složení: (větší podíl tmavých nerostů) augit, amfibol; světlé: - plagioklasy; neobsahuje křemen
VÝLEVNÉ / POVRCHOVÉ VYVŘELINY
- Magma pronikne až na zemský povrch -> utuhne na povrchu (v sopkách) -> rozlévá se na povrchu jako láva (rychle tuhne)
- Tvoří tělesa na povrchu země -> sopečné kužely (kupy); štíty a proudy
- Láva rychle chladne -> unikají z ní plyny a páry -> po nich zůstávají v horninách dutinky (někdy bývají vyplněny jiným nerostem) = pórovitá hornina
- Nerosty krystalují rychle -> proč? Láva rychle tuhne => krystaly jsou drobné -> horniny jsou jemnozrnné až celistvé (krystaly nevidíme pouhým okem)
ČEDIČ – BAZALT
· Jak poznám čedič od gabra? – neleskne se !
· Nejrozšířenější tmavá výlevná vyvřelina
· Složení: připomíná gabro (jsou tam plagioklasy + převaha tmavých nerostů př. augit, amfibol)
· Jemnozrnný až celistvý
· Často obsahují vyrostlice
· Obručnost:sloupcovitá (kamenné varhany)
· Výskyt: nejrozšířenější hornina, celá sopečná pohoří (Doupovské hory, Říp, Trosky, Velký a Malý Roudný)
· Využití na štěrk, skelná vata, odpadní roury
ANDEZIT
· 2. nejrozšířenější výlev. hornina
· Barva: světle až tmavě šedá, světlejší než čedič
· Obsahuje vyrostlice (někdy)
· Výskyt: Andy
· Využití: stavební kámen, dlažební kámen, štěrk
ZNĚLEC
· Barva: šedo-zelená
· Lesk: matný-mastný
· Složení: živce, málo tmavých nerostů
· vzhled: jemnozrnná až celistvá hornina, mohou být vyrostlice
· odlučnost: deskovitá (desky zní po úderu)
· výskyt: České středohoří (Milešovka, Bezděz), Doupovské hory
· využití: štěrk, výroba barevného skla
MELAFYR
· barva: červenohnědá, mandle (= póry mohou druhotně vyplněny jiným nerostem, často odrůdy křemene)
· výskyt: Podkrkonoší
· využití: stavební a štěrkový kámen
Štítky: geologie
PŘEMĚNĚNÉ HORNINY
- vznikají přeměnou dříve vzniklých hornin
- příčina přeměny: vysoká teplota, vysoký tlak, chemické působení horkých vodných roztoků a par
- mění se nerostné složení, velikost částic a krystalů a jejich uspořádání
- vlastnosti přeměněných hornin:) deskovitá odlučnost, břidličnatost (vrstevnatost) = rovnoběžné uspořádání nerostů v hornině, horniny jsou pevné a bez pórů
FYLIT
- barva: šedozelená
- vznik: slabá, částečná přeměna jílovitých usazených hornin (nízká teplota a malý tlak)
- složení: zrnka křemene, šupinky slíd (hedvábný lesk)
- výrazná břidličnatost
- využití: střešní krytina
- výskyt: okolí Železného Brodu
SVOR
- vznik: za vyššího tlaku a teploty, vzniká přeměnou jílovitých a písčitých usazenin, větší podíl slídy (výraznější lesk), často obsahuje granáty
- výskyt: Hrubý Jeseník
- snadno zvětrává
RULA
- vznik: za vysoké teploty a velkého tlaku z jílovitých usazenin a z vyvřelé žuly
- obsahuje zřetelná rovnoběžně uspořádaná zrna
- využití: stavební kámen, štěrk
- výskyt: Českomoravská vrchovina, Šumava
MRAMOR
- obsahuje zřetelná zrna, uspořádána rovnoběžně
- stavební kámen, štěrk
Štítky: geologie
VZNIK USAZENÝCH HORNIN
- Fáze zvětrávání – starších, vyvřelých, usazených hornin (rušivá činnost)
- Přenos (voda, vítr, ledovec)
- Usazovaní (tvořivá)
Vnější činitelé působící na zemský povrch biosféra, litosféra, atmosféra
ZVĚTRÁVÁNÍ
- Několik typů:
· 1. MECHANICKÉ (FYZIKÁLNÍ)
o Nerosty a horniny se rozpadají na menší částice
o Příčiny: změny teploty, mrazové zvětrávání-klima: suchým nebo chladným
· 2. CHEMICKÉ
o Dochází ke změnám minerálů (nerostů), kdy hlavními činiteli jsou voda, vzdušný kyslík a oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě
o => vznikají nové tzv. druhotné nerosty (pyrit) – vlivem vzdušného nerostu se pyrit mění na limonit ->kaolinit
o Kde? Kde je teplo a vlhko (tropické oblasti)
o Nejvíc odolné: granáty, křemen, diamant, zlato
· 3. BIOLOGICKÉ
o Působí i organismy, mechanicky rozrušují horniny (např. kořeny rostlin), živočichové (chodbičky), organismy (látky, které rostliny vypouštějí z kořenů)
rozdělení usazených hornin podle způsobu vzniku
- 1. - úlomkovité (mechanické) usazeniny
- 2. - chemické usazeniny
- 3. - organogenní usazeniny
1. ÚLOMKOVITÉ USAZENINY
- tvoří se přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů
- přenos: říční a mořská voda, vítr... => opracované úlomky (oblázky)
dělení:
- sypké (nezpevněné) – čerstvě usazené horniny (čtvrtohory, třetihory)
- zpevněné – starší – tlakem a stmelováním (stmelování pomocí tmele – jemné částice jílu, kalcitu, případně křemene) po dlouhou dobu došlo ke zpevnění
a) Hrubozrnné usazeniny
Štěrk
- složen z větších zaoblených úlomků hornin a nerostů
- výskyt: horní toky řek, dně moří poblíž břehů; v ČR se těží z říčních nánosů na dolních tocích řek
- využití: příměs do betonu
Slepenec
- zpevněná hornina, vzniká stmelením štěrku (tmel – jílovito-písčitý)
- výskyt: Drahanská vrchovina
- využití: beton
b) Střednězrnné usazeniny (2mm – 0,05 mm)
Písek
- sypký, mladá hornina (čtvrtohorní); vrstvy písku = přirozený filtr prosakující vody
- složení: zrnka křemene, živců a slíd
- barva: žlutá, bílá, rezavě hnědá (limonit)
- přenos: tekoucí voda, mořská voda, vítr
- vznik: usazováním v řekách, jezerech, mořích, na pouštích tvoří přesypy (duny)
- využití: písková filtrace, stavebnictví, sklářský průmysl (křemitý písek), slévárenství (jílovité písky)
Pískovec
- na dotek drsný; zpevněná hornina, vzniká stmelením písku, podle povahy tmele může mít různou barvu (nejčastěji do žluta) i soudržnost
- povrchové tvary = skalní města
- složení: křemen, živec, slída
- výskyt: Adršpach, Teplické pískovce, České Švýcarsko – Labské pískovce, Prachovské skály v Českém ráji
- využití: sochařství, stavebnictví, dekorační kámen
Další sedimenty podobné pískovcům:
Křemenec
- křemitý tmel
- složení: křemenná zrna
Droba
- křemitý tmel, drobí se
- složení: různé horniny
- barva: tmavě až světle šedá
- výskyt: Drahanská vrchovina, Nízký Jeseník
c) Jemnozrnné usazeniny (0,05mm – 0,01 mm)
Spraš
- sypká, velmi lehká, dá se prsty rozmělnit
- zvětráváním spraší vzniká úrodná půda – černozem
- složení: jemné částice kalcitu, křemene, živců a jílovitých nerostů
- barva: žlutohnědá
- vznik: navátím ve čtvrtohorách (doba ledová)
- výskyt: Moravské úvaly, Polabí
- využití: cihlářská hlína
Hlíny
- sypké, vznikají ze zvětralin, nebývají přemístěny
- složení: drobné částice jílovitých nerostů (křemen...)
- využití: cihlářská surovina (žáruvzdorné cihly); spolu s organickými látkami (humus) jsou důležitou součástí půdy
d) Velmi jemné usazeniny (<0,01 mm)
Jíly
- vznik: ukládáním nejjemnějších částic jílovitých nerostů (kaolinit) na dně moří, jezer, řek
- výskyt: podkrušnohorské a jihočeské pánve (Karlovarsko, Plzeňsko)
- využití: cihlářská a keramická surovina
Jílovec
- nebobtná ve vodě
- vznik: vzniká zpevněním jílu, zpevněná hornina
- výskyt: Česká tabule
- využití: žáruvzdorný (cihly – šamotky – žáruvzdorné)
Opuka
- dobře se odlučuje podle puklin a vrstev
- složení: jílovec s příměsí kalcitu a písku
- využití: stavební kámen Staré Prahy (Karlův most)
Slínovec
- složení: vápenitý jílovec
Jílovité břidlice
- tence vrstevnaté, celistvá hornina, snadno se štípe na desky, matný až sametově lesklý povrch
- barva: různé odstíny šedé až do černé
- vznik: zpevněním jílu
- výskyt: Drahanská vrchovina, Oderské vrchny
- využití: střešní krytina
2. CHEMICKÉ USAZENINY
- vznikají vysrážením látek rozpuštěných ve vodě
- dělení:
- a – uhličitanové – vápenec, břídlovec, travertin, hrachovec
- b – rudné - limonit, hematit
- c – solné – sůl kamenná, sádrovec
a) Uhličitanové
Vápenec
- vysrážen z jezerní vody
- barva: světle až tmavě šedá
Břídlovec
- tvořený vrstvičkami aragonitu
- vznik: vylučuje se z roztoků za teploty nad 30°C
- výskyt: Karlovy Vary
Travertin ("Slovenský mramor")
- pórovitá hornina
- vznik: vápenec vysrážený ze sladké vody za pomocí řas a bakterií
- barva: bílá, žlutá
- využití: obkladový kámen
Hrachovec
- složení: kuličky písku, které jsou obaleny a stmeleny aragonitem
- vznik: z horkých roztoků (Karlovy vary)
- využití: šperkařství
3. ORGANOGENNÍ USAZENINY
- tvoří se činností organismů a usazováním jejich zbytků
(Organogenní) vápenec
- složení: kalcit
- barva: světle šedý
- vznik: na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů (korálnatci, prvoci, měkkýši)
- využití: výroba cementu a páleného vápna
- výskyt: Český a Moravský kras, Pálava
- spolu s dolomitem na severu Itálie pohoří Dolomity
Hořlavé usazeniny (bohaté na organický uhlík)
a) Uhelná řada
- zuhelňování – bez přístupu vzduchu za účasti mikroorganismů, vyššího tlaku a teploty; stoupá podíl uhlíku, klesá podíl kyslíku
Rašelina
- vzniká z mechu rašeliníku a odumřelých rostlin, místa
- kde vzniká rašelina = rašeliniště – rovinatý terén, nížiny anebo hory (Šumava)
- barva: hnědá až černá
- je velmi lehká
- využití: zahradnictví (substráty), palivo (bohužel nízká výhřevnost)
Uhlí
- využití: palivo, chemický průmysl
- prouhelňování bez vzduchu v močálech ze zbytků rostlinných těl, velký tlak a teplota
o hnědé uhlí: - vznik v třetihorách, méně prouhelněné
§ ze zbytků jehličnatých a listnatých stromů
§ otírá se o prsty
§ výskyt: podkrušnohorské pánve
§ povrchové doly = devastace krajiny
§ využití: palivo, chemický průmysl
§ lignit = nejmladší, méně kvalitní hnědé uhlí, malá výhřevnost
o černé uhlí: - vznik v mladších prvohorách ze zbytků stromovitých kapraďorostů
§ otírá se o prsty, má hodně uhlíku (70-90%)
§ výskyt: ostravsko-karvinská pánev, kladensko-rakovnická pánev
- antracit = nejkvalitnější uhlí (nevyšší výhřevnost, přes 90% uhlíku), výroba koksu a chemický průmysl, nešpiní prsty, je lesklý
b) Živočišná řada
- hlavní složka – uhlovodíky
- vznikají z odumřelých planktonních živočichů a rostlin, které se ukládaly spolu s bahnem na dně moří, rozklad probíhal za pomoci bakterií bez přístupu vzduchu vlivem tlaku nadložních vrstev a vyšší teploty
Ropa
- kapalná hornina žlutohnědé až černé barvy charakteristického zápachu
- využití: zdroj energie, chemický průmysl
Zemní plyn
- nachází se v ložiskách s ropou
Zemní vosk
- žlutohnědý nebo hnědočerný, měkký, podobá se vosku, teplem měkne
- využití: mazadlo do ložisek
Přírodní asfalt
- černý, lehký, měkký
Štítky: geologie
PETROGRAFIE
- Věda zabývající se vznikem, vlastnostmi, složením a výskytem hornin
- Horniny jsou nestejnorodé anorganické přírodniny – složené z horninotvorných minerálů – živce, křemen, slídy, amfibol, augit, olivín, kalcit, granáty => většina z nich křemičitany, oxidy, uhličitany
- většinou horninu nelze vyjádřit vzorcem
- horniny tvoří kamenný obal země, litosféru
ROZDĚLENÍ HORNIN PODLE SLOŽENÍ:
· jednoduché horniny – jednosložkové – jen jeden druh nerostu (vápenec, kaolinit)
· složené horniny – vícesložkové – jsou tvořeny více druhy nerostů (žula: - křemen, živec, slída)
ROZDĚLENÍ HORNIN PODLE ZPŮSOBU VZNIKU
· vyvřelé – magmatity
· usazené / sedimentární – pískovec, uhlí, vápenec
· přeměněné / metamorfované
Štítky: geologie
MINERALOGIE
- Zabývá se stavbou, fyzikálními a chemickými vlastnostmi, vznikem, technické využití, přeměnami v přírodě
- Nerost = stejnorodá anorganická přírodnina
· Vznikají přírodními ději (bez působení člověka)
· Vytvářejí horniny nebo vyplňují dutiny
- Nerosty se vyskytují v zemské kůře
· Dělíme na:
o krystalované – nerosty tvoří dobře vyvinuté krystaly
§ podmínky vzniku: dostatek krystalizující látky, přiměřený čas, volný prostor
§ a) samostatné krystaly
§ b) krystalové drúzy = krystaly nerostů narostlé na společné základně
o Krystalické – krystaly drobné, nedokonale vyvinuté, tvoří shluky=>tzv. krystalické agregáty
o Beztvaré (amorfní)
§ Pouze 5%
§ Nepravidelné uspořádání stavebních částic (atomů, iontu, molekul)
§ Nevytvářejí krystaly, vzácné
§ Beztvarý nerost - opál a jantar
- VZNIK NEROSTU:
· Vznik krystalu
o Krystalizace (vylučování hmotných částic), z roztoků, plynů nebo tavenin (láva)
o Příčina: odpaření rozpouštědla, snížení teploty, tlaku, chemické reakce
· 2 etapy vzniku:
o 1) zárodek krystalu
o 2) růst zárodku krystalu - přibíráním dalších částic -> krystal roste v různých směrech nestejnou rychlostí -> vznik mnohostěnu
- KRYSTAL
· Geometrické těleso (mnohostěn) omezené krystalovými plochami, které se stýkají v hranách a ty se sbíhají ve vrcholech
· Je pevné těleso, jehož stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) jsou pravidelně uspořeny v opakujícím se vzoru (mřížka)
· Prvky souměrnosti krystalu
- PRVKY SOUMĚRNOSTI:
· Všechny krystaly jsou do určité míry souměrné
· Rovina souměrnosti:
o myšlená plocha, kterou můžeme proložit krystalem tak, aby vznikly dvě zrcadlově shodné poloviny
· Osa souměrnosti:
o myšlená přímka procházející středem krystalu (kolikrát se objeví shodná poloha s polohou výchozí – tolikačetná je osa souměrnosti)
· Střed souměrnosti (zpravidla střed krystalu)
o je to bod, od něhož stejnocenné body opačných stran krystalu jsou stejně vzdáleny
§ Např. krystal sádrovce (jednoklonná s.)
· Má 1 rovinu souměrnosti
§ krystal soli kamenné (krychlová s.)
· Má 9 rovin souměrnosti
- KRYSTALOVÉ SOUSTAVY
· Podle prvků souměrnosti se krystaly rozdělují do 6 krystalových soustav
· Každá soustava je charakterizována určitým typem osního kříže
· Osy osního kříže jsou myšlené přímky, které prochází středem krystalu
· Osy osního kříže: 3 (kromě s.šesterečné 4)
o a – předozadní (směr zepředu dozadu)
o b – pravolevá (směr zprava doleva)
o c – svislá (směr shora dolů)
KRYSTALOVÉ SOUSTAVY
1) TROJKLONNÁ
- Nesmí být nikde 90° (pravý úhel)
- Žádný úhel nesmí být stejný alfa ≠ beta ≠ gama
- Osy osního kříže a ≠ b ≠ c
- Střed souměrnosti
- Př. Modrá skalice, plagioklas
2) JEDNOKLONNÁ
- Mezi osní úhly se = 9O°
- Alfa = gama beta ≠ 90°
- Střed souměrnosti jedna dvojčetná osa, jedna rovina souměrnosti
- Př. Sádrovec, slída, augit
3) KOSOČTVEREČNÁ
- Všechny úhly jsou pravé (90°, alfa=beta=gama)
- a≠b≠c
- 3 dvojčetné osy souměrnosti, 3 roviny souměrnosti, střed souměrnosti
- Př. Síra, baryt, aragonit
4) ČTVEREČNÁ
- Alfa=beta=gama=90°
- a1=a2 ≠ c
- 5 os souměrnosti, 4 četná osa, 4xdvojčetné osy, střed souměrnosti
- Př. Zirkon, cínovec, chalkopyrit
5) KRYCHLOVÁ
- Alfa=beta=gama=90°
- a1=a2=a3
- 3x4četná,6x2četná,4x3četné = celkem 13, 9 roviny souměrnosti, střed souměrnosti
- Př. Sůl kamenná, pyrit, harit, diamant
6) ŠESTEREČNÁ A KLENCOVÁ
- a1=a2=a3≠c
- úhly mezi vodorovnými osami = 120°
- Šesterečná 10 os souměrnosti
- Př. Kalcit, křemen,
FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ
- Jsou závislé na vnitřní krystalové struktuře (krystalová mřížka) a chemickém složení nerostu
- Jsou důležité pro určování nerostů a pro jejich praktické využití
- 1) HUSTOTA
· Značí se řeckým písmenem ς (ró)
· Podíl hmotnosti látky (m) a jejího objemu (V)
· ς = m/V kg/m3 nebo g/cm3
· největší hustotu mají ryzí kovy (např. zlato, platina…)
- 2) TVRDOST
· Odpor nerostu proti vnikání cizího předmětu (schopnost odolat mechanickému působením)
· Závisí na vnitřní stavbě nerostu – na vzdálenosti částic a pevnosti jejich vazby
· Nejtvrdší nerostem je diamant
· Při určování nerostů zjišťujeme tvrdost srovnáním s tvrdosti nerostů z desetičlenné stupnice tvrdosti
o Mohsova stupnice tvrdosti
§ sestavil Friewdrich Mohs roku 1820, seřazenou tak, že každý tvrdší nerost rýpe do předcházejícího měkčího)
· Mohsova stupnice tvrdosti
Tvrdost
|
Nerost
|
Tvrdost
|
Nerost
|
1.
|
Mastek
|
6.
|
Živec (ortoklas)
|
2.
|
Sůl kamenná
|
7.
|
křemen
|
3.
|
kalcit
|
8.
|
topaz
|
4.
|
fluorit
|
9.
|
korund
|
5.
|
apatit
|
10.
|
diamant
|
- 3) ŠTĚPNOST
· Schopnost nerostů oddělovat se při mechanickém působení (nožem, drátem, kladívkem) podle rovných (lesklých) ploch
· (plochy podle kterých se nerost štěpí, jsou místa v krystalové mřížce, kde jsou částice nejvíce vzdáleny)
· Dělí se na:
o výborná štěpnost (slída)
o Velmi dobrá (halit-sůl kamenná, kalcit)
o Dobrá (fluorit)
o Nedokonalá (nerovné lomn.plochy – křemen)
- 4). LOM
· Některé nerosty se lámou podle nerovných ploch (nahodilé plochy) jsou neštěpené
· Podle vzhledu lomné plochy rozeznáváme například: nerovný lom (křemen) a lasturnatý lom (opál)
- 5) PEVNOST A SOUDRŽNOST
· Pevnost je schopnost nerostu odolávat tlaku, tahu nebo nárazu
· Soudržnost nerostu je schopnost jeho stavebních částic zůstat pohromadě
· Zkoušíme geologickým kladívkem
· Dělíme nerosty na:
o a) křehké – síra, křemen (při nárazu nebo tlaku se úlomky nerostu rozletí)
o b) jemné – tuha (při nárazu se nerost rozdrtí a úlomky se rozpadají v prášek)
o c) tažné a kujné – kovy – zlato, měď (mění při úderu svůj tvar, roztepávají se)
- mechanické vlastnosti nerostů: tvrdost, pevnost a soudržnost, štěpnost, lom
- 6) OPTICKÉ VLASTNOSTI NEROSTŮ
· Barva, vryp, propustnost světla a lesk
- - a) barva
· patří sem nerosty:
o I. barevné – síra,modrá skalice nerosty jejichž zbarvení je vždy stejné
o II. Zbarvené – zbarvené odrůdy křemene – růženín, citrín, ametis, způsobeno různými příměsemi cizích nerostných látek
o III. bezbarvé – nerosty bez příměsi – sůl kamenná, čirý křemen – křišťál,
- - b) vryp
· Barva prášku, kterou nerost zanechá při otřením o drsnou porcelánovou destičku
o I. shodná barva vrypu s barvou nerostu - síra
o II. Odlišná barva vrypu od barvy nerostu – krevel = hematit – nerost je tmavě šedý, vryp je červenohnědý „krvavý“
- - c) propustnost světla
· Hodností se množství světla, které nerost propouští
o I. nerosty průhledné – lze přes ně i číst, všechno světlo prochází - křišťál, sůl kamenná – halit, diamant
o II. nerosty průsvitné – světlo přes ně proniká, ale text je nečitelný – mléčné sklo, zbarvený křemen - růženín
o III. neprůhledné – nepropouštějí světlo, opakní – zcela neprůhledné – pyrit, galenit
- 7) LESK
· Způsobuje jej světlo, které se odráží od krystalových nebo štěpných ploch
· Podle intenzity lesku rozeznáváme několik druhů lesku
- a) diamantový
· Diamant, sfalerit
- b) skelný
· Křemen
- - c) mastný
· Mastek
- - d) perleťový
· Sádrovec, síra
- - e) matný
· Kaolinit
- - f) kovový
· Pyrit, galenit, různé kovy
- Drahokam – jsou to průhledné, bezbarvé nebo zbarvené nerosty, které mají velkou tvrdost, dobře se leští a mají vzácný výskyt – diamant, opál, safír, rubín, granáty, topaz, smaragd
VNITŘNÍ STAVBA KRYSTALU
- Je dána uspořádáním nejmenších stavebních částic (tj. atomů, iontů či molekul)
- Tyto částice jsou zákonitě geometricky seskupeny a vytvářejí tzv. krystalovou strukturu (její geometrický model označujeme jako prostorovou mřížku)
- Krystal = pevné těleso, jehož stavení částice (atomy, molekuly nebo ionty) jsou pravidelně uspořádány jako body prostorových mřížek
- Vznik krystalové struktury (mřížky)
· Krystaly vznikají z látek, které jsou v kapalném nebo plynném stavu => stavební částice (atomy, ionty, molekuly) jsou v tomto stavu neustále v pohybu => při ochlazování (nebo zvyšování tlaku) ztrácejí pohybovou energii a zaujímají rovnovážné polohy
· (vnitřní stavbu nerostů lze zjistit pomocí rentgenových paprsků, z odrazu lomu zjišťují uspořádání částic v nerostu)
- HALIT (sůl kamenná)
· Krychlová soustava – v krystalové mřížce se pravidelně střídají ionty Na a Cl, ionty jsou seřazeny v rovinách rovnoběžných se stěnami krychle => krystaly mívají tvar krychle
- Závislost vnějších tvarů na strukturní krystalové mřížce
· Na strukturní krystalové mřížce závisí krystalový tvar nerostu, ale i řada fyzikálních vlastností nerostu (uspořádání částic a síly, která mezi nimi působí)
· Uhlík tvoří mřížky 2 typu:
o 1) krystaluje v krychlové soustavě = DIAMANT
o 2) krystaluje v šesterečné soustavě = GRAFIT (tuha)
· 2 nerosty (diamant, grafit) mají stejné složení (uhlík), ale krystalují v odlišných krystalových soustavách (krychlová, šesterečná) tzn. mají odlišnou krystalovou strukturu -> tento jev se nazývá => dvojtvarost (dimorfie) => odlišné podmínky při vzniku nerostů
Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)