Příspěvky
FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ
- Jsou závislé na vnitřní krystalové struktuře (krystalová mřížka) a chemickém složení nerostu
- Jsou důležité pro určování nerostů a pro jejich praktické využití
- 1) HUSTOTA
· Značí se řeckým písmenem ς (ró)
· Podíl hmotnosti látky (m) a jejího objemu (V)
· ς = m/V kg/m3 nebo g/cm3
· největší hustotu mají ryzí kovy (např. zlato, platina…)
- 2) TVRDOST
· Odpor nerostu proti vnikání cizího předmětu (schopnost odolat mechanickému působením)
· Závisí na vnitřní stavbě nerostu – na vzdálenosti částic a pevnosti jejich vazby
· Nejtvrdší nerostem je diamant
· Při určování nerostů zjišťujeme tvrdost srovnáním s tvrdosti nerostů z desetičlenné stupnice tvrdosti
o Mohsova stupnice tvrdosti
§ sestavil Friewdrich Mohs roku 1820, seřazenou tak, že každý tvrdší nerost rýpe do předcházejícího měkčího)
· Mohsova stupnice tvrdosti
Tvrdost
|
Nerost
|
Tvrdost
|
Nerost
|
1.
|
Mastek
|
6.
|
Živec (ortoklas)
|
2.
|
Sůl kamenná
|
7.
|
křemen
|
3.
|
kalcit
|
8.
|
topaz
|
4.
|
fluorit
|
9.
|
korund
|
5.
|
apatit
|
10.
|
diamant
|
- 3) ŠTĚPNOST
· Schopnost nerostů oddělovat se při mechanickém působení (nožem, drátem, kladívkem) podle rovných (lesklých) ploch
· (plochy podle kterých se nerost štěpí, jsou místa v krystalové mřížce, kde jsou částice nejvíce vzdáleny)
· Dělí se na:
o výborná štěpnost (slída)
o Velmi dobrá (halit-sůl kamenná, kalcit)
o Dobrá (fluorit)
o Nedokonalá (nerovné lomn.plochy – křemen)
- 4). LOM
· Některé nerosty se lámou podle nerovných ploch (nahodilé plochy) jsou neštěpené
· Podle vzhledu lomné plochy rozeznáváme například: nerovný lom (křemen) a lasturnatý lom (opál)
- 5) PEVNOST A SOUDRŽNOST
· Pevnost je schopnost nerostu odolávat tlaku, tahu nebo nárazu
· Soudržnost nerostu je schopnost jeho stavebních částic zůstat pohromadě
· Zkoušíme geologickým kladívkem
· Dělíme nerosty na:
o a) křehké – síra, křemen (při nárazu nebo tlaku se úlomky nerostu rozletí)
o b) jemné – tuha (při nárazu se nerost rozdrtí a úlomky se rozpadají v prášek)
o c) tažné a kujné – kovy – zlato, měď (mění při úderu svůj tvar, roztepávají se)
- mechanické vlastnosti nerostů: tvrdost, pevnost a soudržnost, štěpnost, lom
- 6) OPTICKÉ VLASTNOSTI NEROSTŮ
· Barva, vryp, propustnost světla a lesk
- - a) barva
· patří sem nerosty:
o I. barevné – síra,modrá skalice nerosty jejichž zbarvení je vždy stejné
o II. Zbarvené – zbarvené odrůdy křemene – růženín, citrín, ametis, způsobeno různými příměsemi cizích nerostných látek
o III. bezbarvé – nerosty bez příměsi – sůl kamenná, čirý křemen – křišťál,
- - b) vryp
· Barva prášku, kterou nerost zanechá při otřením o drsnou porcelánovou destičku
o I. shodná barva vrypu s barvou nerostu - síra
o II. Odlišná barva vrypu od barvy nerostu – krevel = hematit – nerost je tmavě šedý, vryp je červenohnědý „krvavý“
- - c) propustnost světla
· Hodností se množství světla, které nerost propouští
o I. nerosty průhledné – lze přes ně i číst, všechno světlo prochází - křišťál, sůl kamenná – halit, diamant
o II. nerosty průsvitné – světlo přes ně proniká, ale text je nečitelný – mléčné sklo, zbarvený křemen - růženín
o III. neprůhledné – nepropouštějí světlo, opakní – zcela neprůhledné – pyrit, galenit
- 7) LESK
· Způsobuje jej světlo, které se odráží od krystalových nebo štěpných ploch
· Podle intenzity lesku rozeznáváme několik druhů lesku
- a) diamantový
· Diamant, sfalerit
- b) skelný
· Křemen
- - c) mastný
· Mastek
- - d) perleťový
· Sádrovec, síra
- - e) matný
· Kaolinit
- - f) kovový
· Pyrit, galenit, různé kovy
- Drahokam – jsou to průhledné, bezbarvé nebo zbarvené nerosty, které mají velkou tvrdost, dobře se leští a mají vzácný výskyt – diamant, opál, safír, rubín, granáty, topaz, smaragd
NEROSTY ORGANICKÉHO PŮVODU - ORGANOLITY
- Nerosty organického původu z organických kyselin, uhlovodíků, pryskyřic
- Výskyt je vzácný
JANTAR
· Barva: medově žlutá, oranžová
· Soustava:amorfní
· Tvrdost: 2-2,5
· Směs zkamenělých pryskyřic třetihorních jehličnanů
· Často uvnitř uzavřené zbytky hmyzu nebo rostlin
· Lesk: mastný, smolný
· Vlastnosti: hořlavý
· Výskyt: východní pobřeží Baltského moře; ledovcem zaveden k nám
· Využití: šperkový kámen
FOSFOREČNANY
- Fosfáty
- Soli kyseliny fosforečné H3PO4
APATIT
· Fosforečnan vápenatý Ca5(PO4)3 s podílem F, Cl
· Soustava: šesterečná
· Barva: zelený, žlutý, fialový, modrý
· Hustota: 3,2
· Tvrdost: 5
· Vzhled: krystaly bývají spíše drobné, sloupcovité, v podobě agregát (zrnité, kusové)
· Vznik: krystalizací z magmatu, ze zbytků organizmů
· Výskyt: je hodně rozšířen, součástí magmatických hornin, u nás málo (Krušné hory, Rusko – poloostrov Kola)
· Využití: výroba fosforu, jeho sloučenin, chemický průmysl, hnojivo
· Přírodní zdroj fosforu pro rostliny
· Mikrokrystaly apatitu mají obratlovci v zubech a kostech
EKOLOGIE
- Věda, která studuje vztahy mezi organismy navzájem a vztahy mezi organismy a prostředím
Způsob výživy:
- autotrofie
· autotrofní organismy se vyživují nezávisle na jiných organismech – probíhá v nich fotosyntéza CO2+H2O -> C6H12O6 + O2 + H2O
· zelené rostliny a sinice
· produkují organické látky fotosyntézou -> producenti
- heterotrofie
· heterotrofní organismy se živí látkami pocházejícími z těl jiných organismů
· živočichové – konzumenti
o konzumenti 1. řádu – býložravci
o konzumenti 2. řádu – masožravci
- v přírodě se vytvářejí potravní závislosti -> potravní řetězce
- rozkladači = reducenti = destruenti
· mikroorganismy – bakterie, houby - plísně
· rozkládají mrtvá těla živočichů a jejich exkrementy na jednoduché anorganické látky (minerální látky), které mohou být opět využity producenty (kořeny rostlin)
- mezi živou a neživou přírodou probíhá neustále koloběh látek a tok energií
· látky kolují a mohou být využity opakovaně (cyklus uhlíku)
· tok energie probíhá jednosměrně
Potravní pyramida
PODMÍNKY ŽIVOTA
ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
- neživé složky životního prostředí
- světlo, teplo, vzduch, voda, minerální látky
- Světlo, teplo
· zdrojem je světelná energie ze Slunce v podobě slunečního záření
- Vzduch
· Faktory vzduchu:
o Hustota
o Tlak
o Teplota
o Proudění
o Chemické složení
· Troposféra – spodní vrstva atmosféry
· Živé organismy žijí do 7km
· Stratosféry
o ozonosféra (30-40km)
· Kyslík
o Fotosyntéza
· Oxid uhličitý – 0,3%
o Zvyšuje se jeho množství spalováním fosilních paliv
o Zvýšené množství CO2 + další plyny brání vyzařování tepelné energie ze Země => skleníkový efekt – zvyšování průměrné teploty vzduchu, tání ledovců, postupné změny klimatu
· Škodliviny ve vzduchu
o Emise jsou uvolněné zdroje znečištění
o Imise znečišťující látky dopadající na krajinu
o Oxid siřičitý SO2
§ Vzniká při spalování
o Oxidy dusíku NOx
§ Výfukové plyny, průmysl – dráždí dýchací cesty, snižují obranyschopnost, podílejí se na kyselých deštích
o Sloučeniny Chlóru, freony
§ Freony ničily ozónovou vrstvu
o Popílek
§ Prachové částice dopadající na zem a můžou obsahovat těžké kovy (Pb,Cd)
o Fotochemický smog
§ Vytváří se působením slunečního záření s emisemi
§ V tomto fotochemickém smogu se vytváří přízemní ozón
- Voda
· Déšť
o Jehličnatý les propouští vodu do půdy pomaleji
· Sníh
o Vrstva sněhu chrání v zimě rostliny
- Minerální látky
o Chemické prvky jsou součástí těl živých organismů
o Dělí se podle množství
§ a) biogenní – C, H, O, N, P, Ca, K, Na, Cl, Mg, S
§ b) stopové - Fe, I, Mn, Zn, F, Si
o Zásadité půdy mívají větší obsah vápníku
o Kyselé půdy vznikají na pískovcích a žulách
BIOTICKÉ PODMÍNKY
- Organismus - jedinec
- Populace – soubor jedinců téhož druhů žijící na určitém místě a v určitém čase
- Společenstvo = biocenóza - soubor populací různých druhů organismů žijící na určitém biotopu (= prostor, místo které poskytuje organismům podmínky pro život)
- Ekosystém – tvoří jej společenstvo organismů a jeho abiotické prostředí (neživé prostředí)
- Ekologická nika = je to souhrnné prostorové (adresa, bydliště) a funkční (zaměstnání) zařazení organismů do ekosystému
ZÁKLADNÍ VZTAHY MEZI POPULACEMI
- Neutralismus – populace se navzájem neovlivňují (př. žába a zajíc)
- Konkurence – obě populace jsou omezovány, jelikož společný zdroj potravy je málo vydatný
- Parazitismus – parazit má z hostitele prospěch a někdy ho až zabije
- Predace – populace predátora (kořistníka) napadá kořist a je na něm závislá)
- Mutualismus – je to vztah, který je prospěšný u populací u obou druhů (symbióza) a je nutný (př. houba a řasa)
OCHRANA PŘÍRODY
- V Červené knize jsou zapsány všechny ohrožené druhy, které se musí chránit a nesmí se s nimi obchodovat
- Chráněná území:
· a) Maloplošná – přírodní rezervace, památky, park (Kosíř)
· b) Velkoplošná – CHKO (Litovelské Pomoraví, Moravský kras), NP (KRNAP – nejstarší; Šumava – největší; Podyjí – nejmenší; České Švýcarsko – nejmladší)
SÍRANY
- Sulfáty
- Soli kyseliny sírové
- Vznik náhradou obou jejích kyselých vodíků
- Nachází se v suchých oblastech země, kde krystalují ze vzlínající spodních vod, poblíž zemského povrchu
- Často tvoří tzv. pouštní růže
CHALKANTIT
· Modrá skalice, CuSO4 . 5(H2O)
· Soustava: trojklonná
· Tvrdost: 2,5
· Hustota: 2,2
· Vzhled: obvykle celistvý s hroznovitým a ledvinitým povrchem, může tvořit krápníčky, krystaly vzácné, zrnité agregáty
· Štěpnost: nedokonalá
· Barva: modrá
· Ve vodě dobře rozpustný, plamen barví zeleně, chuť je kovový
· Vznik: druhotný minerál, vzniká v suchých oblastech
· Lesk: skelný
· Průhlednost: Průhledný
· Vryp: bílý
· Lom: lasturnatý
· Je jedovatý
· Naleziště: Jáchymov
· Využití: postřiky proti škůdcům
SÁDROVEC
· Vodnatý síran vápenatý
· CaSO4 • 2H2O
· Soustava: jednoklonná
· Barva: bezbarvý, bílý, šedý, žlutý
· Tvrdost: 1,5-2 (měkký)
· Hustota: 2,3-2,4
· Štěpnost: dokonalá, ohebný
· Špatně vede teplo
· Využití: stavebnictví, sochařství, medicína, sádra, přidává se do cementu
· Lesk: skelný až perleťový
· Vzhled: tvoří krystaly, vyskytuje se i v agregátech, často i srůstá (vlaštovčí ocásky)
· Výskyt: velmi rozšířený, bývá v usazených horninách spolu s jílem, ale i v horninách přeměněných, doprovází i solná ložiska, je tam, kde je hnědé uhlí
o Kobeřice, Polsko, USA, Rakousko
· Vznik: vysrážením ze slané vody, zvětráváním sulfidů (pyritu)
· Odrůdy:
o mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů
o pouštní růže – na Sahaře, hnědé, dokonala vyvinuté krystaly volně v písku
o alabastr – sněhobílý, jemně zrnité agregáty, ozdobné předměty
BARYT
· BaSO4 , těživec
· Soustava: kosočtverečná
· Barva: bezbarvý, bílý, žlutý
· Hustota: 4,5
· Tvrdost: 3-3,5
· Štěpnost: dokonalí
· Lom: lasturnatý
· Vzhled: nekovový, zrnité agregáty, tabulkovité krystaly
· Výskyt: tvoří samostatné žíly, Harrachov; rudné žíly, Příbram
· Využití: výroba bária, snižuje průchod rentgenového záření a používá se do omítek, lékařství – kontrastní látka při rentgenu žaludku, barví plamen zeleně – pyrotechnika
DUSIČNANY
- Jsou soli kyseliny dusičné
- Nitráty
- V přírodě se vyskytují vzácně => jsou totiž snadno rozpustné ve vodě, proto je nacházíme v suchých oblastech (minerály)
LEDEK
· Dusičnan amonný
· Barva: bezbarvý nebo šedý
· Další vlastnosti: nestálý
· Vzhled: v zrnitých agregátech, tvoří povlaky
· Využití: suroviny k výrobě kyseliny dusičné a dusíkatých hnojiv
· Výskyt: poušť Atacama v Chile
Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)