Příspěvky
MINERALOGIE
- Zabývá se stavbou, fyzikálními a chemickými vlastnostmi, vznikem, technické využití, přeměnami v přírodě
- Nerost = stejnorodá anorganická přírodnina
· Vznikají přírodními ději (bez působení člověka)
· Vytvářejí horniny nebo vyplňují dutiny
- Nerosty se vyskytují v zemské kůře
· Dělíme na:
o krystalované – nerosty tvoří dobře vyvinuté krystaly
§ podmínky vzniku: dostatek krystalizující látky, přiměřený čas, volný prostor
§ a) samostatné krystaly
§ b) krystalové drúzy = krystaly nerostů narostlé na společné základně
o Krystalické – krystaly drobné, nedokonale vyvinuté, tvoří shluky=>tzv. krystalické agregáty
o Beztvaré (amorfní)
§ Pouze 5%
§ Nepravidelné uspořádání stavebních částic (atomů, iontu, molekul)
§ Nevytvářejí krystaly, vzácné
§ Beztvarý nerost - opál a jantar
- VZNIK NEROSTU:
· Vznik krystalu
o Krystalizace (vylučování hmotných částic), z roztoků, plynů nebo tavenin (láva)
o Příčina: odpaření rozpouštědla, snížení teploty, tlaku, chemické reakce
· 2 etapy vzniku:
o 1) zárodek krystalu
o 2) růst zárodku krystalu - přibíráním dalších částic -> krystal roste v různých směrech nestejnou rychlostí -> vznik mnohostěnu
- KRYSTAL
· Geometrické těleso (mnohostěn) omezené krystalovými plochami, které se stýkají v hranách a ty se sbíhají ve vrcholech
· Je pevné těleso, jehož stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) jsou pravidelně uspořeny v opakujícím se vzoru (mřížka)
· Prvky souměrnosti krystalu
- PRVKY SOUMĚRNOSTI:
· Všechny krystaly jsou do určité míry souměrné
· Rovina souměrnosti:
o myšlená plocha, kterou můžeme proložit krystalem tak, aby vznikly dvě zrcadlově shodné poloviny
· Osa souměrnosti:
o myšlená přímka procházející středem krystalu (kolikrát se objeví shodná poloha s polohou výchozí – tolikačetná je osa souměrnosti)
· Střed souměrnosti (zpravidla střed krystalu)
o je to bod, od něhož stejnocenné body opačných stran krystalu jsou stejně vzdáleny
§ Např. krystal sádrovce (jednoklonná s.)
· Má 1 rovinu souměrnosti
§ krystal soli kamenné (krychlová s.)
· Má 9 rovin souměrnosti
- KRYSTALOVÉ SOUSTAVY
· Podle prvků souměrnosti se krystaly rozdělují do 6 krystalových soustav
· Každá soustava je charakterizována určitým typem osního kříže
· Osy osního kříže jsou myšlené přímky, které prochází středem krystalu
· Osy osního kříže: 3 (kromě s.šesterečné 4)
o a – předozadní (směr zepředu dozadu)
o b – pravolevá (směr zprava doleva)
o c – svislá (směr shora dolů)
KRYSTALOVÉ SOUSTAVY
1) TROJKLONNÁ
- Nesmí být nikde 90° (pravý úhel)
- Žádný úhel nesmí být stejný alfa ≠ beta ≠ gama
- Osy osního kříže a ≠ b ≠ c
- Střed souměrnosti
- Př. Modrá skalice, plagioklas
2) JEDNOKLONNÁ
- Mezi osní úhly se = 9O°
- Alfa = gama beta ≠ 90°
- Střed souměrnosti jedna dvojčetná osa, jedna rovina souměrnosti
- Př. Sádrovec, slída, augit
3) KOSOČTVEREČNÁ
- Všechny úhly jsou pravé (90°, alfa=beta=gama)
- a≠b≠c
- 3 dvojčetné osy souměrnosti, 3 roviny souměrnosti, střed souměrnosti
- Př. Síra, baryt, aragonit
4) ČTVEREČNÁ
- Alfa=beta=gama=90°
- a1=a2 ≠ c
- 5 os souměrnosti, 4 četná osa, 4xdvojčetné osy, střed souměrnosti
- Př. Zirkon, cínovec, chalkopyrit
5) KRYCHLOVÁ
- Alfa=beta=gama=90°
- a1=a2=a3
- 3x4četná,6x2četná,4x3četné = celkem 13, 9 roviny souměrnosti, střed souměrnosti
- Př. Sůl kamenná, pyrit, harit, diamant
6) ŠESTEREČNÁ A KLENCOVÁ
- a1=a2=a3≠c
- úhly mezi vodorovnými osami = 120°
- Šesterečná 10 os souměrnosti
- Př. Kalcit, křemen,
Štítky: geologie
Soli kyseliny křemičité, obsahují vždy kyslík a křemík a další prvky
- Jsou to nerosty nekovového vzhledu
- Bývají tvrdé
- Jsou to nejrozšířenější nerosty zemské kůry (tvoří až 95%)
- Výskyt: hojný
- Vznik: utuhnutím z magmatu, součásti vyvřelých hornin i v horninách přeměněných
- Zvětráváním křemičitanů vznikají druhotné nerosty -> vodnaté křemičitany
- Př. Živec -> kaolinit
OLIVÍN
· Peridot
· (MgFe)2 [SiO4]
· Soustava: kosočtverečná
· Barva: olivové zelená
· Tvrdost: 6,5-7
· Vzhled: tvoří krystaly vzácně, spíš agregáty – kulovité (olivínové koule) – bývají v čedičích
· Výskyt: Kozákov u Semil
· Je součástí horniny -> olivínovec (olivín a kimberlit)
· Odrůdy:
o CHRYZOLIT – průhledná odrůda, drahokam
GRANÁTY
- Skupina křemičitanů, které mají ve svých molekulách vždy 2 atomy kovů
- Podle určitého zastoupení kovů -> jsou různé odrůdy a barvy
- Tvrdost: 7
- Výskyt: v horninách vyvřelých i přeměněných
- Zvětráváním do říčních náplavů a štěrků
- Vzhled: často tvoří krystaly, dvanáctistěn kosočtverečný, jeví se jako kulovité
- Barva: vzácné jsou bezbarvé, spíš různě zbarvené (nejčastěji hnědočervená až červená)
OBECNÍ GRANÁT
PYROP – český granát
ALMANDIN – fialově červený, nejběžnější
GROSULAR
- Využití: brusné, řezné nástroje (vysoká tvrdost)
- Výskyt: České středohoří (pyrop), Jeseníky (almandiny)
BERYL
· Křemičitan berylnato hlinitý
· Soustava: šesterečná
· Tvrdost: 7
· Barva: žlutý, zelený (odstíny)
· Hustota: 2,6-2,9
· Vzhled: sloupcovitě protažen, tabulkovitý, zrnité agregáty
· Výskyt: Písecko, Sobotín
· Odrůdy: podle barvy
o ZLATÝ BERYL
o AKVAMARÍN
o SMARAGD
· Další vlastnosti: není štěpný, lasturnatý lom
· Vznik: v pegmatitech
· Lesk: skelný
TURMALÍN
· Soustava: klencová
· Tvrdost: 7-7,5
· Barva: červená, růžová, zelená, tmavohnědá až černá
· Štěpnost: nedokonalá
· Vryp: bílý
· Výskyt: ČR – Žďársko
· Využití: elektrotechnika, drahokamy, optika
· Hustota: 2,9-3,2
· Rozpustnost: v kyselinách nerozpustný
· Vzhled: tvoří trojboké sloupkovité krystaly
· Odrůdy: hodně zbarvené
· Patří sem:
o obecná turmalín – skoryl – černý, neprůhledný, velké krystaly
o rubelit – růžová odrůda, nejvzácnější
o elbait
o dravit
o liddicoatit
AMFIBOL
· soustava: jednoklonná, kosočtverečná
· Tvrdost: 5-6
· Lesk: skelný
· Štěpnost: dokonalá
· Vznik: z bazických magmat chudých na křemík
· Vryp: bílý
· Hustota: 3,06- 3,6
· Velmi rozšířený součástí hornin – horninotvorný nerost
· Barva: tmavá (černá)
· Velmi těžce tavitelný
AUGIT
· Soustava: jednoklonná
· Barva: černá, hnědočerná, tmavozelená
· Tvrdost: 5,5-6
· Lesk: skelný
· Štěpnost: dokonalá
· Výskyt: České středohoří, Vlčí hora, Lukov, Bořislav, Německo, Itálie, Francie
· Křehký
· Vryp: šedozelený
· Průhlednost: neprůhledný
· Hodně běžný nerost v horninách vyvřelých, tmavých – čedič
· Rozpustnost: HF
· Nemá praktické využití
SLÍDY
- Vodnaté křemičitany
- A jsou důležité horninotvorné nerosty
- Soustava: jednoklonná
- Tvrdost: 2,5
- Štěpnost: dokonalá -> na tenké destičky, lístky, které jsou pružné a ohebné
- Nejlepší mezi minerály
- Vzhled: tvoří tabulky, lupínky nebo agregáty
- Lesk: perleťový (dřív se dával do omítek)
- Další vlastnosti: ohnivzdorné
- Využití: izolační elektrotechnický materiál, dřív omítky
- Výskyt: ve vyvřelých horninách (žula), přeměněných (svor)
- ODRŮDY:
· BIOTIT (Hnědá-černá)
· MUSKOVIT (světlá)
- Výskyt: ve světě Sibiř, Indie, Velké Meziříčí
KAOLINIT
· Křemičitany hliníku s obsahem vody
· Soustava: šesterečná
· Vzhled: mikroskopické krystaly, spíš agregáty
· Tvrdost: 1
· Barva: bílá až našedlá
· Další vlastnosti: otírá se o prsty
· Vznik: zvětráváním živců, poutá vodu -> bobtná -> stává se plastickým
· Využití: surovina pro výrobu porcelánu
· Kaolín=usazená hornina tvořená převážně kaolinitem
· Výskyt: Karlovarsko, Horní Bříza, Plzeňsko,
MASTEK
· Křemičitan hořečnatý s obsahem vody
· Soustava: jednoklonná
· Tvrdost: 1
· Barva: světlá, bílá, nazelenalá
· Lesk: mastný
· Vzhled: tvoří lupenité nebo zrnité agregáty
· Vlastnosti: ohebný, ale nepružný
· Výskyt: v přeměněných horninách, u Sobotína
· Využití: žáruvzdorný materiál, dřív i výroba pudrů (kosmetika)
ŽIVCE
- Hlinito-křemičitany
- Nejrozšířenější nerosty
- Vzhled: nekovový
- Tvrdost: 6
- Při zvětrávání uvolňují draslík a vápník
ORTOKLAS
· Dochází k tomu, že dva krystaly srostou (srostlice) -> karlovarská dvojčata
· Je součástí žul a rul
· Barva: světlá až do oranžové a růžové
· Soustava: jednoklonná
PLAGIOKLAS
· Živec sodno-vápenatý
· Barva: bílá, šedá
· Soustava: trojklonná
· Často se nachází v tmavých, vyvřelých a přeměněných horninách
SULFIDY (SIRNÍKY)
- bezkyslíkaté sloučeniny síry s kovy (Fe, Ni, Cu, Zn, Pb, Hg)
- Rudy těžkých kovů
- Vzhled: kovový, často neprůhledné, el. vodivé
- Hydrotermální vznik
- Pokud jsou uloženy blízko povrchu, působí na ně činitelé zvětrávání (vody, vzduch) -> a mění se na oxidy, nebo na sírany
- Galenit-leštěnec olověný, kyz železný-pyrit, sfalerit – blejno zinkové (lejno XD)
GALENIT
· PbS
· Leštěnec olověný
· Soustava: krychlová
· Barva: olověně šedá
· Vryp: šedý, černý
· Lesk: kovový
· Hustota 7,5 g/cm3
· Průhlednost, prostupnost: opakní
· Výskyt: na rudních žílách se Ag (může obsahovat až 1% stříbra)
· Příbram, Krušné hory
· Rusko, USA…
· Využití: Hlavní ruda olova + ruda stříbra
· Olovo výroba akumulátorů, výroba desek na ochranu proti rentgenovému a radioaktivnímu záření, lehce tavitelné slitiny, broky, barva – běloba, sklo
· Rozpustné olovnaté sloučeniny jsou jedovaté
SFALERIT
· (klamavý, nejistý-název)
· ZnS
· Soustava krychlová
· Barva: hnědá, černá->příměs železa
· Hustota 4,1 g/cm3
· Lesk: diamantový
· Výskyt: jako galenit, (Rudné žíly: Příbram)
· Využití: je hlavní zinkovou rudou (až 60% Zn)
· Zn-> je součástí mosazi-> slitina mědi a zinku, pozinkování železa -> ochrana před korozí,
PYRIT
· FeS2 disulfid železnatý
· Soustava: krychlová
· Barva: mosazně žlutá -> falešné zlato -> Pyrit je křehký
· Vryp: Černošedý (rozdílný vryp od barvy)
· Lesk: kovový
· Průhlednost: opakní
· Hustota: 5
· Tvrdost: 6
· Vzhled: Krystal jsou nejčastěji krychle (nemusí být, př. Zrnité agregáty)
· Nejhojnější sulfid
· Význam: NENÍ ŽELEZNÁ RUDA, dříve výroba kyseliny sírové
· Negativní význam: Hoření hnědého uhlí, kde se nachází pyrit -> uvolňování SO2-> kyselé deště
· Zvětráváním se může měnit na hnědel
ANTIMONIT
· Sb2S3 sulfid antimonitý
· Soustava: kosočtverečná
· Barva: olověně šedá
· Lesk: kovový
· Hustota: 4,6 g/cm3
· Průhlednost: opakní
· Tvrdost: 2
· Vzhled: jehlicovité krystaly, tvoří paprsčité agregáty (antimonová slunce), sloupcovité krystaly (podélně rýhované)
· Výskyt: Japonsko (sloupcové až 1m-sloupy do plotu), Čína, Bolívie, U Milešova
· Využití: hlavní ruda antimonová, líčidla, oční stíny, řasenky (dříve), dávidlo, projímadlo, výroba lehce tavitelných slitin (liteřina + Pb), zápalky, v pyrotechnice, sklářský a keramický průmysl
CHALKOPYRIT
· Je sulfid CuFeS2
· Soustava: čtverečná
· Barva: vypadá jako zlato (do červena), mosazně žlutá
· U chalkopyritu je navíc měď -> odstín do červena
· Vryp: je zelenočerný
· Lesk: kovový
· Průhlednost: opakní
· Tvrdost: 3,5-4 (lze rýpat nožem)
· Vzhled: krystaly jsou vzácné, spíš v podobě zrnitých agregátů
· Výskyt: rudních žil s ostatními sulfid (pyrit, galenit, sfaleritem), USA, Chile, Příbram, Zlaté hory
· Využití: pokud je tam minimálně 2,5% mědi a pak je to zdroj rudy mědi
· Měď: dobrý vodič tepla a elektřiny, používá se na topenářské trubky, střešní krytina
· Podléhá zvětrávání
CÍNABARIT – rumělka
· HgS – sulfid rtuťnatý
· Barva: červená až hnědočervená
· Vryp: červený
· Lesk: diamantový, matný (záleží na vzorku)
· Hustota: 8,1g/cm3
· Tvrdost: 2-2,5
· Výskyt: vzniká v termálních pramenech v oblastech doznívající sopečné činnosti, Čína, Slovinsko
· Využití: hlavní ruda rtuti->teploměry, měřící zařízení (jedovatá)
Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)